Opravdu, tak nějak všedně, prostě nic moc. Už druhý den se u nás drží mlha, mlha jak na Blatech, nestoupá, neklesá, prostě jen si líně leží. A to prý v Turnově bylo dnes slunko, k nám se mu přes Ještěd nechtělo. Venku už jen na nule a to co v sobotu nasněžilo pomalu taje. Ještě

Tak jsme si plánovali, jak si dnešního masopustního veselí zas užijeme, ta loňská premiéra v naší obci, ta nás znovu zlákala. Tak se pořádně vymódit  a jde se ! No co, nějaký ten hadr na sebe se doma vždycky najde, čím hadrovatější, tím lepší. No a teď mluvím sama za sebe, hlavně,

Dnes jsem na plný úvazek hlídací babička a ještě teď chvilku bude snad Kryštoférko spát. Možná, tak pssst, musím být potichu...

Když jsem dopoledne vařila oběd, rozhodl se, že bude luštit křížovku, viděl, že

Možná, že moji vrstevníci kdysi také navazovali dopisová přátelství psaná azbukou. Ruština byla ve škole od čtvrté třídy povinná, tak družba s ruskými dětmi docela běžná. Když  sestře Marii jedno děvče od Sverdlovska sdělilo, že její děda se narodil v Čechách a na svou rodnou zem vzpomíná rád, tak mne cosi napadlo.... Možná

Naháňka - stačí jen vyslovit a je hned jasné, že něco někoho k něčemu popohání. A jarní naháňku mívám rok co rok, vůbec nevadí, že je ještě sníh a víc jak měsíc potrvá než se budem zase hrabat až do podzimu v zemi. Tak aspoň první malý krůček jsem dnes udělala, prohlédla uložená semínka, která mám z loňské sklizně. Především květiny - afrikány, cinie, luštěnici, sléz a mnohé jiné, rok co rok semínka

 Předpověď počasí nezklamala, zase nám sněží !  Už pár hodin vydatně, bez ustání, zřejmě si zima  připoměla, že únor bílý, přece všechna  pole sílí... Tady, u nás, už lány zmizely do nenávratna, co se dá dělat, ale ostatní příroda bude zjara  za potřebnou  vláhu sněhu také

Když jsem ke dveřím čekárny před devátou dorazila, byly ještě nedobytně zavřené. Před nimi postávali čtyři lidé, v očích němý otazník.  Pak cvakl zámek, konečně !   "Je vás tu na devátou nějak hodně, jste všichni objednaní? Musím to zkontrolovat...." Čtyři židle v čekárně byly ihned obsazené, na povel do rukou kartičku pojišťovny a předepsaný poplatek, žádné zdržování, ať to

Jistě je lepší mít sourozence, než vyrůstat jako jedináček, také je víc na co vzpomínat. Na svět jsem přišla jako druhá v pořadí mých sourozenců, když už byl na světě starší bráška. Dnes už nám nepoví nikdo, zda-li jsme rodiče  zlobili, nebo naopak byli hodní. Ale střípečky vzpomínek

Je to tak, už jsem zapadla do davu lidstva různého věku, co mají potřebu se vypsat, potřebu podělit se o své zážitky, o své vzpomínky, o svá potěšení, radosti i starosti. Myslím si, že na tom nic špatného není, že sdělená radost je potom dvojnásobná a sdělená starost se pak zdá

 No jo, to známé rčení  - jak si kdo ustele, tak si lehne, to nám  náš kočičák každou noc důsledně dokazuje.

Posedlost sbírat to či ono, kdo někdy něco nesbíral ? Ale vydržet u toho od dětství celý svůj život, tak to musí člověka pohlit celého !  Byla doba, kdy jsem se pokoušela sbírat pohlednice herců, tenkrát se daly běžně koupit v Narpě, a svůj podkrovní studentský pokojík jsem si i plakáty z kina

To mě napadlo, když jsem ho uviděla. On nevěděl že ho pozoruju, měl úplně jiný zájem.  I když ho doprovázely  jeho tři vlastní družky, moc se jim nevěnoval. Víc ho zajímaly ty menšího vzrůstu, ale nic s nimi nakonec nebylo. Dělil je od sebe drátěný plot a ani zrníčko pšenky mu ochutnat nedaly, potvory jedny !  Nech je být a už pojď, trochu se kolem porozhlédnem, vábily ho od slípek