Adil | co život přináší

"Honem, pojˇse na něco podívat, ale musíš rychle...!"  volá na mne dědouš a zírá kuchyňským oknem do zahrady. Je před půlnocí a díky bělostnému sněhu je venku docela viditelně.   "Co se děje, co tam vidíš...?"  "V první chvíli jsem myslel, že snad vidím medvěda" - směje se dědouš.  Houby medvěd,

Jo, asi bych zasloužila, když si představím, jakou maminka tenkrát prožívala noc, jaké obavy a strach o svou dceru musela mít, když ta se jí domů do tmy z výletu nevrátila, ale  naštěstí přišla hned  v časné ráno. ..Jaký strach srdíčko svírá, když jde o potomka, to může posoudit každý z nás, až když sám v rodiče dospěje...

Už je to pěkná řádka

"Dědo, vy prý máte doma už týden tichou domácnost, co jste provedl ?" "Já vůbec nic, jenom jsem houpal na kolenou vnučku."  "Jéžiš, a to babičce vadí ??"  "Asi jo, té vnučce bylo osmnáct....no, a nebyla naše

Přiznám, že jsem si myslela, že jen hrstka místních lidí zatouží po masopustním veselí, ale to jsem se zmýlila !  Kdypak tu naposled něco takového bylo? Matně si pamatuju velkého medvěda ve dveřích našeho domu,  jak se vydatně posilňuje kořaličkou ,a že jsem se bála, tak jsem se schovala a ostatní maškary už neviděla. Tohle mi v paměti

Včerejší den byl jedna báseň, přestalo mrznout, od rána hezky, bezvětří, jedním slovem - pohoda !  Od Ještědu k Černému kopci se táhl lehký mlžný závoj a srpek měsíce se chystal do hajan.  A hejno vrabců

Noc pomalu končí, venku se rozednívá, tak to je skutečnost....

Tak tímto heslem se řídí náš sedmiletý kocour Max.  Nikdo mu v tom neradil, přišel na to sám, život ho naučil

Zvečera na mne padla lenora, to se tak stává, když už se mi do ničeho nechce a tak jsem civěla na televizi, kde zrovna šla pohádka Čertova nevěsta. A proč ne, pohádky mám docela ráda, člověk při nich na chvíli vpluje do jiného světa. A pak taky i ten konec dobrý bývá, zvítězí dobro a zlo je poraženo...No nic, vydržela jsem při vědomí až do konce, a hned v začátku děje jsem se tímto proslovem

Jistě, kladný vztah můžeme mít k čemukoliv, co takhle třeba k práci ? Tak to se cení, to stojí za pochvalu. Ale když máme kladný vztah ke všemu co máme na talíři, tak běda ti, človeče, třikrát běda !

Podle dlouholeté tradice začíná masopust den po svátku Tří králů, tedy už 7. ledna. Jeho kořeny sahají možná až do středověku a tradice bujarého veselí, s jídlem a pitím, rozverným skotačením v převlecích a maskách je jistě v některých krajích k vidění dosud. Vzpomínám, že když jsem byla docela malá holka tak naší vesnicí jednou průvod masopustních maškar šel, jak bylo zvykem, v každém domě se