|
Opravdu, tak nějak všedně, prostě nic moc. Už druhý den se u nás drží mlha, mlha jak na Blatech, nestoupá, neklesá, prostě jen si líně leží.  |
|
Tak jsme si plánovali, jak si dnešního masopustního veselí zas užijeme, ta loňská premiéra v naší obci, ta nás znovu zlákala.  |
|
Dnes jsem na plný úvazek hlídací babička a ještě teď chvilku bude snad Kryštoférko spát. Možná, tak pssst, musím být potichu...   Když jsem dopoledne vařila oběd, rozhodl se, že bude luštit křížovku, viděl, že |
|
Možná, že moji vrstevníci kdysi také navazovali dopisová přátelství psaná azbukou. Ruština byla ve škole od čtvrté třídy povinná, tak družba s ruskými dětmi docela běžná. Když sestře Marii jedno děvče od Sverdlovska sdělilo, že její děda se narodil v Čechách a na svou rodnou zem vzpomíná rád, tak mne cosi napadlo....  |
 |
 Jistě je lepší mít sourozence, než vyrůstat jako jedináček, také je víc na co vzpomínat. Na svět jsem přišla jako druhá v pořadí mých sourozenců, když už byl na světě starší bráška. Dnes už nám nepoví nikdo, zda-li jsme rodiče zlobili, nebo naopak byli hodní. Ale střípečky vzpomínek |
 Je to tak, už jsem zapadla do davu lidstva různého věku, co mají potřebu se vypsat, potřebu podělit se o své zážitky, o své vzpomínky, o svá potěšení, radosti i starosti. Myslím si, že na tom nic špatného není, že sdělená radost je potom dvojnásobná a sdělená starost se pak zdá |
|
No jo, to známé rčení - jak si kdo ustele, tak si lehne, to nám náš kočičák každou noc důsledně dokazuje.   |
 |