Psst, pěkně potichu....

Dnes jsem na plný úvazek hlídací babička a ještě teď chvilku bude snad Kryštoférko spát. Možná, tak pssst, musím být potichu...

Když jsem dopoledne vařila oběd, rozhodl se, že bude luštit křížovku, viděl, že děda je křížovkami obložený a do malých okýnek píše písmenka, až se z něj kouří.  " Já chci taky, babí..." a už si jednu z nich vybíral. Co na tom, že ještě psát neumím, tak budu taky vyplňovat, ani jedno okýnko nenechám prázdné !  Fakt se snažil...

"Měl bys si zdřímnout po obědě" povídám,  "ve školce také odpočíváte, viď?  Počkej, povím ti nějakou pohádku." No jasně, to přece nebude problém.  Tak kterou - o perníkové chaloupce? Tak jo ! Nejdřív perníková chaloupka, potom o Karkulce a vlkovi, jak sežral ubohou babičku, pak jsem spustila o neposlušných kůzlátkách. Měla jsem pocit, že dřív usnu já, na chvilku jsem zmlkla a úmyslně zavřela obě oči. Ticho jen chviličku a prťák hned vystartoval: " Babí, povídej, slyšíš...babíí... A škodolibá babča strnula a ztichla jako pěna, snad ani nedýchala. Dělala mrtvou, schválně.  Začal mi otvírat oči, začal mě poplácávat, to abych se k životu probudila. Jen malou chvilku, pak už jsem vyprskla smíchy, to se mu ulevilo !  Však taky, kdo by mu poslední pohádku dovyprávěl...?

A teď tu spí, jako to mimino, možná se mu i zdá, že  mu babičku sežral vlk

A sluníčko pořád nikde, kdepak se toulá, tak dlouho ? Snížek je běloučký a kdyby k tomu byla nahoře ta azurová modrá, to by byla krása !

Ledové "firhaňky" za oknem - taková záclonka z rampouchů co stvořil ji mráz. Proč firhaňky? To moje babička záclonám říkávala, a  dnes se mi babička i ve snu zjevila.

A zahrada tiše odpočívá, jako můj vnouček tady vedle,  to  by stačilo, nebudeš chlapče už vstávat...? Jasně že bude, už se budí,oči si protírá, už se tu vrtí.....