Adil | co život přináší

Tedy, to to letí !  Zítra je už poslední dubnový den a hop a skok, čeká nás máj. Tím nemyslím prvomájový průvod ale ten nejhezčí měsíc v roce. Plný voňavých šeříků, rozkvetlých jabloní, svěžích stromů a luk, a také lásky.  V zítřejší podvečer máme prý slet tak jsem si na radu mých mužských už dneska připravila vhodný dopravní prostředek. Přece tam nepůjdu pěšky, přišla

Tak děvčata, dostalo se vám dnes pořádného našlehání vrbovými proutky ?  To k Velikonočnímu pondělí přece patří.  Která jste se pomlázce přece jen bránila, dělala jste chybu !  Takový mladý, vrbový proutek při tom šlehání prý každé té děvčici předává svou svěžest, zdraví a pružnost. Kdopak ví? A možná nám z těla i všechny neduhy vypráská, co myslíte?  Nechám se překvapit

Včera jsem proseděla celé 3 hodiny na chodbě naší staré polikliniky. Tedy ta chodba kromě jiného slouží jako čekárny k příslušným odborným pracovištím. Sedíte, čučíte do neznáma, v nejlepším případě vás napadne vzít něco ke čtení, já neměla nic, z domu jsem spěchala...Měla jsem doporučení, ale brali jen objednané. "Objednáme vás -řekla mi sestřička, nebo si počkejte,ale nic neslibuji "můj

To ukradené z naší zahrady je nenávratně pryč, všechny možné sběrny po okolí jsme obrazili, nikde nic. Marná snaha. A může vůbec člověk uvěřit i soukromým výkupcům ? Oni prý občanku ani nevyžadují a kdybychom zcizené u nich objevili a k věci volali policajty, byl by problém, přišli by o peníze, které zlodějům vyplatili.  Možná si to někteří naši snědí spoluobčané pletou s akcí - jarní úklid,

Plánovala jsem si malou procházku tedy na pondělí, když v neděli nebyla. Táhlo mě to k lesu, aspoň nakouknout a trochu se nadýchat té důvěrně známé vůně. Malého prcka sebou, nějak ho uhlídám.  Tak žádné zdržování a jde se ! Vezmu malou kárku, dám do ní deku, aby ho prdelka netlačila, kus cesty ho povezu, to se mu určitě líbit bude. A dědouš se chystá, že půjde s námi. Ta kárka, bezva nápad,

Je tmavá noc, v domě klid, všichni už spí tak si tu ticho vychutnávám, i když za oknem tancuje v divokých poryvech vítr, sem tam hvězdička z mraků prokoukne a jen prstenec světel z Ještědu září a já se tu do klávesnic zas trochu vypovídám... Je vůbec o čem?  Všední dny, děj pořád dokola, ať dělám co dělám, nějak už nestíhám vše co bych chtěla...Ale nejsou všechny dny úplně stejné o to se Kryštůfek

Dala jsem se do žehlení, před sebou hromadu prádla. U toho můžeš vypnout mozkové závity, nebo i přemýšlet o všem možném i nemožném, prostě jak se ti zlíbí. A jak, sem a tam, po flanelkách dědouše tou žehličkou jezdím, v duchu jsem vzpoměla jak se právalo dřív....Nevím jak městské paní a dívky, ale u nás doma jsme měli kotel, ve kterém se prádlo i vyvářelo. Maminka pod kotlem zatopila, do vody nastrouhala

Tak jsme se probudili do prvního dubnového dne, březen je za námi, jedeme dál...Možná vás někdo vyvede aprílem,  šprýmařů na světě je pořád dost.  A to je prima, člověk se zasměje, smíchu je málo, smíchu je třeba, náladu projasní... venku je pošmourno, no tak ať !