Adil | co život přináší

Po sedmé večer kouknu před domem na teploměr a zrak mě neklame - na slunku ještě rovných 40 stupňů, ten tropický pařák ne a ne polevit ! Co na to rajčátka ve skleníku, tam bylo před polednem téměř padesát, i když je větraný, chvíli v něm zůstat, je přímo na infarkt. Kdyby tak v noci mírný chladivý vánek přišel, to by bylo prima, všechna okna v našem domku dokořán  by ho  s otevřenou náručí 

Posledně jsem tu zmiňovala poškození pár keříků mých růží, všechny lístky jakoby odumřely, byly zhědlé a  proschlé. Kdyby jen jeden keříček, ale všechny co mám v řádce u zdi domu. V minulých letech měly listy zdravé, ale letos je napadla jakási choroba. Navíc  jsou to moje vlastní výpěstky, to se pak  člověk s každou  rostlinkou o to hůře loučí, proběhlo mi hlavou - já je snad

Tak tohle sem musím napsat, i když to nebude tak procítěné, to byste museli vidět mou čtyřletou vnučku. Ta do svého projevu dala úplně všechno, přednes byl opravdu procítěný, skoro jsem žasla, kde se to v ní bere. "Babí, poslouchej, zazpívám ti písničku, a pak ji zazpíváme spolu, jo ?" "No jasně, tak do toho, třeba ji ani neznám." Hned na to s důrazem  spustila - 

Od Janovických pousteven jsme zamířili k obci Křížany, autem jsme tam dojeli cobydup, i když cestou nás brzdila právě probíhající úprava povrchu silnice. Zaparkovali jsme na malém plácku u krajnice a vydali se k uměle vytvořenému rybníku, který byl v loňském roce zkolaudován a podle nedalekých skal pojmenován  KRKAVEC.