Adil | co život přináší

Tak dny, spojené s pomlázkou,  jsou za námi a když je tak porovnám s dobou mého mládí, tak tady u nás, nevím jak jinde, hoši už děvčata tolik neprohánějí. Koledníci přišli, to ano,  vždyť jim počasí přálo, tak proč zůstat doma ? Ale bývalo kdysi rušněji, děvčata dospat nemohla, co kdyby si hoši přivstali a z postele je vytáhli? Jé, je to by ta pomlázka pěkně štípala !  To nepřišel

Sešlo se u nás několik dobrovolníků, kteří věnovali svůj volný čas, aby se zapojili do akce "Uklďme svět".  A že v té naší vsi bylo co uklízet !  Tu a tam malá černá skládka, v místech kam se tak nevidí, ojeté pneumatiky, rozbité umyvadlo, kanystry, sušák na prádlo, kusy rozbitých plastů, polámané zahradní křeslo a kdoví co ještě, v příkopech podle cesty odhozené pet lahve,

U jednoho starého plotu stála taková krasavice, ještě dost mladá, měla bělostné a štíhlé tělo......A za čas v tom místě , už do plotu vrostlá, někomu překážela, tak moře krvavých slz  nakonec uronila......

Kdyby se člověk měl neustále kontrolovat, to je někdy fuška !  Když pak jednou něco neuhlídá, tak jako se to přihodilo mně. Málem veřejné pohoršení to bylo, kdyby jen to, hrozila i pokuta. Možná někde v koutku seděl  bazilišek , kiš, kiš, bábo, patří ti to, chi, chi, jen se zapoť ostudou !  Scenář mé příhody je zcela běžný -  autobus MHD, plný cestujících. Nastoupím, cvaknu