Nech mi tu aspoň jedno své péro...

To mě napadlo, když jsem ho uviděla. On nevěděl že ho pozoruju, měl úplně jiný zájem.  I když ho doprovázely  jeho tři vlastní družky, moc se jim nevěnoval. Víc ho zajímaly ty menšího vzrůstu, ale nic s nimi nakonec nebylo. Dělil je od sebe drátěný plot a ani zrníčko pšenky mu ochutnat nedaly, potvory jedny !  Nech je být a už pojď, trochu se kolem porozhlédnem, vábily ho od slípek  dál ty jeho společnice.

Jé, pod ptačím krmítkem semínka slunečnice co ptáčkům ze zobáčku na zem spadly, ty já rád, tak jimi nepohrdnu.

Hotovo, uklizeno, můžem se podívat dál, třeba zas něco jiného objevíme.

Počkejte, vždyť už jdu, tak nespěchejte !

Kam jste mě to zavedly ?  Ježkovy voči, napravo, nalevo, skladiště, binec

A tady taky ! Tohle za mnou že je jahodiště ?  Styď se za zpustlý záhonek majitelko !

No, ale tady je to o trochu lepší, koukám, že líní jste nebyli a políčko před zimou proorali

A hele, houpačka !  Chvíli tu počkáme, žádný spěch, i když se nezhoupnem, aspoň si odpočineme...

Tak holky pohyb, jde se dál, ještě jiné výšiny tu musíme prozkoumat !

Jo,jo, to je ono !  Ze střechy kůlny je vidět dál.

A co si na střeše zrovna teď ti dva povídají ? Kdo ví, třeba  mají v plánu ke svým páníčkům zpátky odletět.

To se však nestalo, až do večera se brouzdali po naší zahradě.