Rok utekl a jsou zase tady  - PRÁZDNINY !  Které dítko, který školák ba i studentík, kdo by se na ně netěšil?  A dneska takový  sváteční den, rozdávalo se přece výzo, někde radostí plno, někde možná i nějaká ta slzička ukápla...A venku je krásný, slunečný den a já

"Miláčku, proč jsi celá nahá?"

"To jsou přece šaty lásky, drahý...!"

"Hm, no ale mohla sis je aspoň trochu přežehlit ..."

---------------------------------------------------------------------------------------------------

"Pane

Hanka mi jednou poslala cosi a hned z otázkou - " jestlipak poznáš co to je...?"  Bylo to tvrdé, ve tvaru lentilek a téměř stejně tak velké. Zkoumala jsem přepečlivě, dokonce i kladívko jsem si vzala, třeba to rozbiju a bude v tom semínko. Nešlo to rozbít, jen to odskočilo, co to je, jsem neuhodla ! Prý semena  z lusků na jednom stromu a to mě zaujalo. Později, když  mi

Takové lilie v zahrádce co má sestra Neny, tak to je paráda, jéje, takové mít, to bych se pyšnila !

Loni , na výstavě v Lysé, jsem neodolala a koupila si dvě cibule lilií. Protože s jejich pěstováním nemám zkušenost, vsadila

No, řekněte, když je teplo a sluníčko, kdopak by nechtěl skočit si do bazénu a pěkně se v něm pocachtat........?

Malebné údolí v Jizerských horách, které se táhne od hráze známé přehrady na říčce Kamenici, to je Josefův Důl. Stačí se podívat na obrázek z informační tabule a hned vás napadne,že tu musí být skutečně krásná příroda. 

Byly jsme s Jarčou  pozvány na návštěvu k  

Mám doma keřík borůvek, nějaké na něm budou, jen tak do pusy, na ochutnání. Až časem ten keřík povyroste a bude jich na něm více, myslím, že plný kbelík té úrody nikdy nebude. Na plný kbelík těch lesních, opravdu nejchutnějších, dnes můžu už  jen vzpomínat....Jó, tenkrát, to bejvávalo...

Nejdřív se musíme představit.  Zleva Kryštof- kytara, Adélka bicí, Matěj zpěv a později i kytara....

Odpoledne  kdosi zaklepal  na dveře mého pokojíku a na moje "prosím pane, dále" -  přesně jsem věděla kdo to klepe, vstoupil malý Matěj, s levou rukou za zády.  Vážně se na mne podíval, podal mi pravou ruku a řekl dvě slova:  "Všechno nejlepší !" a podal mi kytici lučního kvítí.  I když jsem neměla ani svátek, ani narozeniny, při čemž

Jó, svatba !  To vám byla jednou jedna velká a veselá svatba....

K této  vzpomínce mě přivedl jeden článek, tady na blogu, byl o průběhu jedné svatby. A tak jsem si cosi připoměla....

Tak tedy -  Byl 3. červen, před sedmnácti

Nedávno jsem se tu zmiňovala o srnce, která k nám chodila na zahradu, vše co jí chutnalo okousala a že je nezvaná, bylo jí putna. U nás jí chutnalo víc než kde jinde.

Kdysi tu soused míval svůj plot, ten dávno vzal za své,

"Pojeďte s námi na malý výlet, zvu vás na oběd..." povídá sestra Jarča. "Vím, že teď nikde moc chodit nemůžeš, ale vlézt a vylézt z auta jistě ještě zvádneš a důvod přece máme, slavíme

 Chvástají se dva chirurgové.

Rus - Já zasadím skleněné oči a pacient hned krásně vidí !

Čech - To já, když si jeden chlapík uřízl na pile tři prsty, jsem mu místo nich přišil tři struky od krávy. A on, nejen že s nimi hýbe, ale

Zatím tu ještě velím já, střídavě dává najevo jedna stará hnědá, jedna strakatá a jedna černá slípka, tři kámošky, které do jara měly svůj kurník i výběh jen pro sebe. A teď, už tři měsíce, mají novou a stálou společnost. Už starší dámy a mladice, dlouho jim trvalo, než si na sebe zvykly. Pravda,

Nedávno u mne byla Hanka a jak už to bývá, když se dvě sejdou, kdeco se probere. A také jsme si  mezi řečí připoměly povodeň. A že mám doma na cédečku o tom i dokument, co jsem si na podporu  postiženého městečka Chrastavy zakoupila, tak jsme se na něj dívaly, co voda, ohromný živel dokáže. V srpnu, dva roky nazpátek, jistě vzpomenete, co na mnoha místech naší maličké vlasti  zničila....Na

Máme před sebou zas nový týden, hoďme starosti za hlavu a do nitra si napumpujme ze studny radostí  jen samé to  positivní !   Zvládneme to ?

Tohle mi z jedné moudré knihy poslala Hanka a tak se s vámi o to podělím, opravdu je v tom kus pravdy. 

Michel

Opravdu, to se tak někdo má, to by mi někdo mohl dnes říci a důvod by měl, to je fakt !  Že jsem dnešní oběd vařit nemusela, v poledne usedla  k talíři aniž bych prstem pohnout musela, tak to se mi každý den nestává...Šárka nás pozvala k  obědu a věříte že jinde mi víc jak

 " Hned zítra napíšu dopis a pošlu všem dětem na světě co nemají hračky a nemají co jíst, aby přišly k nám do Liberce, do  Š....... ulice číslo 113...." prohlásil  dnes ráno Matěj, když jsem mu povídala, že všechny děti na světě mají dnes svátek a že všechny se