Malé překvápko a potěšení.

Odpoledne  kdosi zaklepal  na dveře mého pokojíku a na moje "prosím pane, dále" -  přesně jsem věděla kdo to klepe, vstoupil malý Matěj, s levou rukou za zády.  Vážně se na mne podíval, podal mi pravou ruku a řekl dvě slova:  "Všechno nejlepší !" a podal mi kytici lučního kvítí.  I když jsem neměla ani svátek, ani narozeniny, při čemž  se  vždycky přeje, tak přiznám , že mě to potěšilo.  Prostě chtěl babičce udělat radost.