Josefův Důl.

Malebné údolí v Jizerských horách, které se táhne od hráze známé přehrady na říčce Kamenici, to je Josefův Důl. Stačí se podívat na obrázek z informační tabule a hned vás napadne,že tu musí být skutečně krásná příroda. 

Byly jsme s Jarčou  pozvány na návštěvu k   sestřenkám a tak byla i malá procházka. Prostě jen malý výlet po okolí. Žádnou historii o tomto místě se ode mne nedozvíte, jen jsme prošly a pokoukaly a jako pokaždé, obě jsme měly v ruce foťáky.  To je ono, jen tak si jít a dívat se, zastavit se, pohladit pohledem rozkvetlou louku, pěkné chaloupky a zelené kopce.  I takové chvíle mám ráda, co víc bych si mohla přát? No, přát bych si mohla, ale i tohle mi k radosti stačí....

Jestli jste stejně naladení, tak i vy se projít můžete a nohy vás bolet nebudou, tak prosím, já vás teď k té malé procházce zvu.....

Tato chalupa mě zaujala svou výškou a zahradou plnou bílé udatny, viditelně jen sídlo nějakého chalupáře. Jen záběr je asi nakřivo, chalupa stála rovně

A tady si Jaruška všimla toho balvanu, jó, mít na zahradě takovou skálu, no to by bylo

Hezkých chaloupek jsme viděly hodně a i tahle stavba je krásná ! Jenže, nějak mi sem, k horským chaloupkám ,nepasuje...

Když jsme došly k této prostorné chalupě, to bylo hrníčků na plotě, každý jiný...

Přešly jsme mezi domy i říčku Kamenici.

U hlavní cesty smutně stojí hotel Central, jak hlásí nápis, ale jeho sláva je tatam, stojí tu opuštěný. Copak s ním bude?  Jak stalo se zvykem, bude dál chátrat...?

I tato sklárna zůstala opuštěná. Jen za plotem cedule NA PRODEJ.

A toto prý bývala griketárna.  Takový domeček s komínem  - griketa, měl uvnitř pícku a mačkaly se v něm skleněné knoflíky. Kdepak ty časy jsou? Tak jako mnohé, zmizely v nenávratnu...

Tyhle krásné kytky u cesty tu naštěstí pořád jsou....