Tak jo, starost o polední žvanec jsem za hlavu ráda hodila a vypadla po ránu na zahradu. Pěkně napršelo a zas už se slunko sem tam z mraků dere, a jak tak koukám, to je zas plevele, kde začít dříve, ještě klika, že už mám "trvalou dovolenou".....a že práce není zajíc, takže mi nikam neuteče....
Než jsem svůj hřbet ohnula dolů a do vlhké zeminy ponořila ruce, prošla jsem zahradou jak při exkursi, to ostatně dělávám pokaždé. A při tom se kochám, vždy něco najdu, co den ze dne povyroste a kvítkem se ozdobí...co dál řeč o tom rozvádět ? V zahradě hledám a mívám své potěšení...
Třeba ta bílá srdíčka, co jsou tu na obrázku, těch jsem kousek loni dostala, hádejte od koho ? Od milé osůbky, co duši má čistou, tak jak čistá jsou ta srdíčka, nemusím napovídat, jistě uhodnete...
Otevřít dveře do skleníku, aby pěkně provětral, je to má chlouba - myslím ta rajská, co tu ze semen každý rok pěstuji. Teprve začla kvést a ještě dost povyrostou, ale už se těším, až první červené utrhnu....
Tady, pod borovicí kvete pár pivoní, ale déšť jim květy sklonil k zemi a pod kmenem borovice, je ta Jančina kolkvitzie,možná tak trochu podobná známější vajgelii, je to ta dřevina vzpomínková...
A přece mi rozkvetl, neomrzl jako ten rannější rododendron, zase ten sentiment,co se mu neubráním - už jsem se někdy dřív asi zmiňovala - tady, doma,kořeny zapustil ve stejný rok, jako můj prostřední syn ....40 let ! Je to hodně, nebo málo.....? Mně se to zdá, že je to nedávno....
A tady tymián už kvítků plný, stačí v prstech lísteček rozemnout, ta vůně se s jinou ani zaměnit nedá....
Voňavý polštářek třapatých karafiátků, kdysi kousek z nich dala mi Drahuška ...
A tyhle denivky u jezírka, kdyby kvést déle tak vydržely ! Vykvetou, odkvetou, jejich krása je jak u žen pomíjivá....
Ještě se kouknu do louky na zahradě, kde rozketly prosté kopretiny, a až všechny odkvetou, co s nimi bude? Louka se poseče, seno se usuší až sluníčko vyjde..A tak to by dnes stačilo, nebudu unavovat, já si tu oddychla při psaní. Teď si dám kávu odpolední a zase ven k té práci rozdělané. Někde tam, v záhonu, zůstala jedna motyčka zabořená...a čeká, čeká, trpělivě na mě čeká.... To se tak někdo má !!!!!