Bum, prásk ! bum prásk ...! neslo se krajinou v sobotní odpoledne, z louky, jen kousek od "mého jasanu". Ale co se v těchto místech, v době sedmileté války v roce 1757 skutečně dělo, to už nebyla hra, to si raději nechci ani domyslet. Ukázka historické bitvy byla jen malé připomenutí tehdejších útrap v tomto kraji a dnes už tu žádná krev prolita nebyla. Bum a prásk,
v úterní ráno, kolem osmé, se moje oči kochaly tou úžasně modrou a bílou....K tomu už nemám víc slov. Ale je to tu jako na houpačce, včera bylo zataženo a citelné chladno, a dnes ? Dneska se sluníčko zase směje a nad hlavou modrá je klenba, tak už konec zábavy a do práce ! Tedy do té kolem domu, do té nikým neplacené, ale i tak, ó,
"Babičko, už spíš ?" ozval se Krýša do tmy a do ticha za malou chvíli po tom, co jsem v pokoji zhasla lampičku. "Ne, nespím". "To jsem si hned myslel, že nespíš, protože nefuníš !" Když u nás bývá někdy na víkend, tak se raduje, že tu bude spát. Spal tu zrovna na dnešek a večer jsem tedy byla jen jeho. "Babičko, přečteš mi pohádku?" Vzala jsem
To se občas řekne, když druhý něco nepochopí a reakce je jiná....
Naše malé zahradní jezírko po každé zimě volá aspoň po malé očistě, všechny rostiny kolem něj s jarem nabírají sílu aby to zase zarostlo. Přiznám, že v péči o rostliny jsem v posledních letech už polevila, ale i tak se snažím to nějak udržet, aby byl pohled na partie u jezírka v létě aspoň trochu
Dnes byl Velký pátek. a A protože v tento den byl podle církevního kalendáře ukřižován Ježíš Kristus tak kromě jiného by se právě dnes nemělo hýbat se zemí. A i kdybych toto v potaz vzíti nechtěla, stejně bych se v zemi porýpat nemohla, protože Velký pátek byl celý bílý a je stoprocentní, že tady u nás, bude bílá i zítřejší Bílá sobota....
Já vám tam dole ukážu, řekl někdo tam nahoře - a taky že jo, po rozbřesku ukázal ! Včera už z toho plného rance nestihl dolů vysypat ještě toto nadělení....
Tak jako smích i pláč občas bývá v jednom ranci pohromadě, a jen tak se střídá, tak i dnes v jednom ranci bylo to vrtošivé počasí. Jen co se na malou chviličku ukázalo slunko, hned se o slovo přihlásil déšť, jehož slzy se na chvíli změnily i v ledové krupky, a vítr mával svou taktovkou , raz dva, aby měnil ráz počasí..... Velikonoce přijdou, cobydup, a tak bych chtěla aby nám nahlédly
No jo, už jsem si odpískala svůj vlastní start, už jsem se rozběhla za startovní čáru, vystačím s dechem ? No, nevím, nevím...Neběhám po hřišti, ale sólo po zahradě, vlastně neběhám vůbec, to je nadnesené, ploužím se krokem slimáka....Poslední předjarní dny jsou tady tak krásné, i dnešek se
"Babičko, tak už se pojď ke mně podívat nahoru do pokojíčku ", žadonil Kryštůfek, chtěl se pochlubit svým královstvím. Nejezdím k synovi často, každý týden se sejdeme u nás, a tuto návštěvu jen tak, na skok, jsem prostě slíbila. Se Zuzkou popíjíme kávu a povídáme si, syn ještě není doma a Krýša je už nedočkavý - "babičko, už to vypij, a pojď !"