V jednom ranci, pohromadě...

Tak jako smích i pláč občas bývá v jednom ranci pohromadě, a jen tak se střídá, tak i dnes v jednom ranci bylo to vrtošivé počasí. Jen co se na malou chviličku ukázalo slunko, hned se o slovo přihlásil déšť,  jehož slzy se na chvíli změnily i  v ledové krupky, a vítr mával svou taktovkou , raz dva, aby měnil ráz počasí..... Velikonoce přijdou, cobydup, a tak bych chtěla aby nám nahlédly do čistých oken, abych se nemusela stydět, že jsem ten jarní úklid zanedbala. Když se po ránu na obloze ukázalo trochu té modré, tak dnes by to šlo, řekla jsem si, podle předpovědi, prý počasí i v dalších dnech asi lepší nebude.

A sazenicím rajských už na okně začíná být těsno, mám jich tam ve třech řadách dvaadvacet pohromadě, ani se to nezdá ! Asi jsem je vysela brzo, přesadit je do skleníku je zatím ještě čas.

Jedno okno, druhé okno..... a modrá už se ztrácí za zahradou sousedů a od Ještědu se žene těžký mrak.

I zvědavý Fiďouš se přišel podívat, co se to venku bude dít....

Irence to na louce zahrady pod stromy nádherně kvete, takovou parádu bych také chtěla !  Pár narciskových potomků od ní už tady mám, jistě mi je dala ráda, však si je hlídám a opatruju, aby se jim dařilo.

Tak tak jsem je stihla vyfotit, než další dešťové slzy dopadly prudce na zem  a vyhnaly mne schovat se pod altán, k jezírku.

Počasí  bylo opravdu rozmarné,, do umytých oken  mi pak ve větru bubnoval déšť, ale mne to z míry nevyvedlo, když nelze ovlivnit to aprílové počasí !