Dneska by to šlo, řekla jsem v nedělním odpoledni dobře naladěná na další jízdu s Bertičkou.  " Kdo jede se mnou?" - padla známá otázka.  Bez váhání jasná odpověď - "my tři pojedem  na kolech, tatíka necháme doma." Měla jsem v plánu Srní sedlo, půl cesty  známe, dál se uvidí. Nikdo z nich nebrblal když do kopce museli kola tlačit a babča si jela pohodlně,

S naším letním rodinným cestováním po okolí jsme se nějak "rozšoupli".Jen v tomto měsíci jsem prošla Modlivý důl se svojkovským hradem, Mazovu Horku za Ještědem, neodradilo mě ani zdolání hradu Valečov. Tam všude jsem byla poprvé, tak jsem se výletů ráda zůčastnila a nelituji toho.Já vím, asi jsem trochu přítěží když  při chůzi rodinku brzdím, ale zase kdyby nechtěli, sebou mě nevezmou.Minulý

Posezení pod altánem u jezírka bylo chvílí pohody. Pochod mých myšlenek nic nevyruší,  hlavou letí jak z pampelišky pápěří...Slunce hřeje a známé zvuky občas klidné ticho rozvlní.Pod blankytnou oblohou zakrouží letadlo a někde nad Jizerkami se  ztratí z dohledu. Dívám se za ním a vzpomínám

Nad obcí Boseň nedaleko Mnichova Hradiště se v pískovcových skalách tyčí zajímavý hrad Valečov. První zmínka o této skalní stavbě sahá do let 1316 -1318, do doby šarvátek zdejší drobné šlechty s Vokem z Rotštejna - jednou větví rodu Valdštejnů. Později v roce 1439 kdy se ho zradou zmocnil Jindřich

Procházku Modlivým dolem jsme zakončili zastávkou u kiosku kam nás švára pozval na kávu. Chvíli jsme  poseděli a pak  se vydali k nedalekému svojkovskému hradu.

U kiosku jsme si povšimli  vystavených habrových holí, které zde nabízeli za 200 Kč. Ani zadara bych

Domů jsme se vrátili před půl desátou večer a já ještě nevychladla a jak jsem zážitků plná  nechce se mi spát, začerstva to sem hodím... "Mohli bychom se projet, co říkáš?" zeptala jsem se vnuka. Věděla jsem že se chytne, když mu mamka na jízdu půjčí  elektrokoloběžku a já tak

V českolipské krajině se nachází romantické údolí Modlivý důl, kterým jsme v mírném stoupání došli ke skalní kapli Panny Marie Lurdské. Zmínka o místě, kde kaple stojí sahá zpátky do konce 17. století. Byl zde nalezen zabitý mládenec . V roce 1772 hraběnka Czerweli ze Svojkova  tam nechala postavit dřevěnou kapli se svatým obrázkem a téhož roku se tam vydalo první procesí za odvrácení cholery

Královny květin -růže, teď hrají prim a září v mnoha barvách, aby nejedno lidské potěšily. Téměř v každé zahrádce u domů a v městských parcích jsou vidět vždy když přijde jejich čas. A když velký keř rozkvetlé pnoucí růže bohatě zdobí nějakou  starou chaloupku, nejhezčí jsou udržované roubenky,

Stačí se jenom  vzhůru dívat, a  k tomu se nabízí jedinečná možnost, nechat  své myšlenky v podvečerním tichu  jen tak volně plynout...Mám ráda takové chvíle kdy můžu pozorovat tu nebeskou hru, kdy není potřeba vůbec žádných slov, stačí jen troška fantazie. Při takových chvílích

Žádné parádní kousky nečekejte, žádné výstavní hřiby a podhřiby, žádné kozáky a křemenáče, ale růžovky -masáky, které každý nesbírá. Přitom jsou jedny z nejchutnějších, potvrdí každý, kdo je zná. V pondělí navečer jsem se chtěla projet na Bertičce, ale rodinka se rozhodla provětrat se v lese. Tak nechám Bertičku dál odpočívat a do lesa chci také. Třeba tam skutečně houby najdeme, nebo také "houby"....Prošli