Nebeské dějství.

Stačí se jenom  vzhůru dívat, a  k tomu se nabízí jedinečná možnost, nechat  své myšlenky v podvečerním tichu  jen tak volně plynout...Mám ráda takové chvíle kdy můžu pozorovat tu nebeskou hru, kdy není potřeba vůbec žádných slov, stačí jen troška fantazie. Při takových chvílích nebývá jeviště strnulé, ale ani  příliš zdivočelé, scéna se mění pomalu a já si ji pohledem vychutnávám...

Ze zahradního hlediště viděno na stojáka, první červencový podvečer....