KDYBYCH BYLA MLADÁ A V PLNÉ SĺLE, UMĺM SI PŘEDSTAVIT, JAK BYCH SI VÝSTUP NA TU NEJVYŠŠĺ ČESKOU HORU UŽILA !  Jenže věc se má jinak, mládí už je dávno v tahu, to mne tak netrápí, jako moje nohy, nevím proč tak zničené.... "Chcem se podívat na Sněžku, když je pěkné počasí, mohla bys jet s námi" nabídl mi v pátek syn. I když jsem celý tropický  týden pořád někde brouzdala, neodolala

Po rozhledně Štěpánka jsme ten den s výletem ještě nekončili, přestože bylo  úmorné vedro,  vydali jsme se k Mumlavským vodopádům. Když se  dá autem přiblížit k cíli, tak je to o něco snažší. Říčka Mumlava pramení v Krkonoších a u Kořenova se vlévá do Jizery a nad Harachovem v ní příroda vytvořila krásné  vodopády, a ty jsme chtěli vidět. Je zajímavé, že nad ní není nic co by

Tento týden se mi vydařil. Já si dopřála  trochu toho"rajzování" , z domu jsem se ráda vzdálila abych běžné všední starosti hodila na chvíli za hlavu..... V Jizerských horách je rozhleden víc ale na té nejstarší - Štěpánce,  jsem teď byla poprvé. Je to zajímavá kamenná stavba dokončená v roce 1892, ve stejném roce, kdy se narodila moje babička.  Babička už tu dávno není 

" Kam bychom se odpoledne mohli podívat , abys mohla s námi ?" po sobotním obědě nadnesl syn. "Co třeba procházkou k Dánským kamenům ? -  cestou z Výpřeže je to skoro po rovině. Vezmi si trekovky a jedem !"  Autem na Výpřeži jsme byli tak za čtvrthodinu a z parkoviště

Tam, v jedné malé vísce kam vždy ráda zavítám je takový klídek, a když se pod blankytnou oblohou v hladině velkého rybníka shlížejí načechrané ostrůvky bělostných mraků, to je moc hezká podívaná. Do té vísky jsme zavítali na návštěvu k mojí sestře.

Pádící čas už o pár dní poskočil, dnes je středa, a já se v myšlenkách vracím ještě do soboty,  tam na vrchol Bukovce. Nějak nenacházím slov k vyjádření, co pro mne ten zážitek znamenal.....věřte mi a nesmějte se, když jsem se tam vydrápala,  zalil mě pocit štěstí ! Byla jsem tam poprvé, a vím, že i naposledy, ale za krásnými Jizerkami to jistě nebyla poslední tečka.

"Jedeme na Jizerku, M. tam má nějakou práci , nechceš jet s námi? Já bych ráda vylezla na Bukovec, mohla bys se mnou, myslíš, že bys to dala ?" - nabídla mi Jarča. Takovou lákavou možnost neodmítnu, Jizerka je tak trochu moje srdeční záležitost,  vracím se tam ráda.

Před týdnem jsme byli u skokánků pod lany,  k vrcholu jsme se jen dívali a mne ani nenapadlo, že se za pár dní podívám až nahoru. Ráno byla obloha zatažená ale kolem deváté se to trochu vybralo, tak jsme návštěvě chtěli výhled do kraje z Ještědu ukázat. Jak už to bývá, je to vždycky

Včerejší výlet tímto směrem byl pro mě únikem z reality všedních dní a ten zážitek se mi promítal ještě pod přivřenými víčky, těsně před usnutím.....Nebýt Hanky, která nás pozvala prohlédnout si její nové bydliště, těžko bych ten krásný kraj v tento čas viděla. A den se vydařil, obloha jezerní,

Byla to příjemná procházka s rodinkou nejmladšího, i když ještě neprobuzenou přírodou, ale já byla ráda, že se někam podívám. Mám hodné syny, to já vím, a vždycky mě potěší, když se některý ozve s otázkou - "mami, nechceš jet s námi na výlet ? " A já to uvítám vždycky, to bych musela mít "smrt na jazyku", kdybych tu nabídku odmítla, vůbec mě neodradí, že mě tak zlobí, to co