Jizerka jako na dlani.

"Jedeme na Jizerku, M. tam má nějakou práci , nechceš jet s námi? Já bych ráda vylezla na Bukovec, mohla bys se mnou, myslíš, že bys to dala ?" - nabídla mi Jarča. Takovou lákavou možnost neodmítnu, Jizerka je tak trochu moje srdeční záležitost,  vracím se tam ráda. Přiznám ale, že na vrcholu Bukovce jsem ještě nebyla, abych osadu Jizerka, kterou jsem prošla už mnohokrát, mohla spatřit jako na dlani, a tak si tu příležitost přece ujít nenechám. Bukovec - 1005 m,  je nejnižší tisícovka v Jizerských horách na okraji této horské osady . Má výrazný kuželovitý tvar, je tvořen čedičem a jeho místy suťové svahy jsou bohatě porostlé horskou lesní flórou, různou květenou a jak jsem si na vrcholu všimla,  množstvím listnáčů z náletů, buků a jeřabin. Na vrchol hory jsme vystoupaly od horního parkoviště nad osadou, na samém vrcholu jsme se kochaly pohledem do všech stran, místy viditelných, místy stromy částečně zakrytých, bylo vidět na Krkonoše, dokonce i Ještěd jsme v dálce zahlédly, kolkolem krásné, zdravé a hluboké smrkové hřebeny lesů a já jsem se tam i na zralých borůvkách "napásla", bylo jich tam hodně.. Ani se nám dolů jít nechtělo, ale každá pohádka končí, a tak jsme druhou stranou , blíž k osadě, sešly klikatící se pěšinou dolů.  Jen malé nahlédnutí ve fotkách, měla jsem vybraných více, ale pár se  mi jich do alba  nezdařilo uložit. Asi jsem vyčerpala limit?Ten výšlap i sestup jsem dala, když se chce, všechno jde, říká se, a já jsem přece chtěla...Byl to bezvadný zážitek pro nás obě, lepší než stát doma u sporáku a potom u dřezu, to mi opravdu věřte !

Cestou nahoru...

V dálce Ještěd, foťák Sony ,mi přibližuje málo...

Jsme na vrcholu hory a osadu máme jako na dlani

a cestou dolů

Tak osado Jizerko, nashledanou, zas někdy příště......