Až na vrchol.

Před týdnem jsme byli u skokánků pod lany,  k vrcholu jsme se jen dívali a mne ani nenapadlo, že se za pár dní podívám až nahoru. Ráno byla obloha zatažená ale kolem deváté se to trochu vybralo, tak jsme návštěvě chtěli výhled do kraje z Ještědu ukázat. Jak už to bývá, je to vždycky jako sázka do loterie, jestli to vyjde jak si přejeme. Ne vždy je jasná viditelnost, a v tuhle sobotu zrovna nebyla. Ale i tak jsem byla ráda, že jsem se mohla podívat seshora k domovu , jeho známé okolí mít jako na dlani a i když už nemám ostříží zrak, pouhým okem jsem viděla i ten Jarčin modřín v louce za zahradou, tipuju, že vzdušnou čarou je  to od nás  zhruba asi  šest kilometrů. Mamka s Matějem si splnili to co si předsevzali - výšlap pod lany a žádné pohodlné svezení lanovkou. Ale dolů jsme potom jeli všichni a k Terčině radosti tou růžovou.

Tahle zelená kabinka nás vyvezla a byla plná lidí, hlavně skupina Poláků s jejich hlučným průvodcem, on ten výklad prožíval, div že jsme neohluchli

My byli nahoře za chviličku a už jsme pátravě vyhlíželi kde ti dva pod lany jsou a chvíli jsem sledovala přípravu nějakých záchranářů.

A pak už přijeli další účastníci záchranářské akce .

A pak proběhla ústní instruktáž...

Dál jsem se na ně už nedívala, chtěla jsem to obejít  dokola a dosyta se pokoukat do kraje a tak jsem nakonec propásla okamžik, když ti dva borci tu cestu pod lany zdolali a v závěru po kamení vyfuněli nahoru.

Trochu mě mrzelo, že není jasná viditelnost, ale k domovu jsem se dívala nejdéle, jen odtud naši dlouhou ves, místy do stran trochu rozhozenou můžu celou přehlédnout.Táhne se od kraje lesa až tam dolů, k průmyslové zóně i místo, kde se schovává naše střecha jsem docela dobře uviděla.

A tady už jsou připravené horské koloběžky, nahoře si za peníze půjčíš a frčíš dolů jen to sviští, musí to být adrenalin, takováhle jízda. A na konci dole, se koloběžka odevzdá.

A tady si sedí už dlouhý čas tenhle malý mimozemšťan. A tak se ještě trochu pokoukat, návštěva už spěchá na návrat, tak jedem všichni dolů.

A touhle růžovou, co se líbí Terce.

Ještě poslední ohlédnutí a snad někdy příště se nahoře octneme v pravý čas - až bude krásný azur nad hlavou a do velké dálky čistě jasno.

.