V marketu na nákupu brouzdám v oddělení drogerie a v nepřeberném množství všeho možného hledám oblíbené holící mýdlo mého muže. Nejsem tam sama, u jiného regálu opodál se ohýbá ke zboží jedna mamča s malou holčinou. Cosi tam hledá, tak jako já, když v tom se strhne slovní přestřelka : "Vrať to zpátky !"  velí mamka, "tyhle já nechci, ty nepotřebuju"-  a ta malá, 

Celá včerejší neděle byla taková nevlídná, venku chladno a co chvíli přeprška, prostě takový nanicovatý den. Odpoledne jakoby se mi do ničeho nechtělo, ani po knize sáhnout,  takové rozpoložení, no, však to také jistě znáte.  A fotbalový zápas Anglie s Panamou, který v přímém přenosu můj muž sledoval v telce mě fakt vůbec nezajímal, já potřebovala vypadnout z domu ven, ale courat se v

"Co děláš, už jste po obědě ? -  v neděli, krátce po poledni, mi zavolala Jarča. "Nechceš jet s námi na chvíli k lesu ? Projít se po cestě na Černém kopci, odkud jsou dolů výhledy." Jééé, lákavá nabídka, takovou vítám, čím si to zasloužím že si na mne vzpomenou, to se tedy mám !  Křídla už mám trvale přistřižena,  vím že se tu opakuju s tím,  že mi nohy brání

Ne, rozvádět se nemíním, to by mě ani ve snu nenapadlo, to tedy ne.....

Ale v  pátek jsem se opravdu báječně pobavila v hledišti našeho krásného divadla,  když jsem z pěkného místa v šesté řadě sledovala jak Eliška Balzerová excelentně rozehrává svou roli, ve známé hře

Když se kouknu do zrcadla a vezmu k tomu brýle, nemusím si připomínat kdy jsem přišla na svět. No jo, no, zrcadlo, kašlu na něj , ať si pravdu potvrzuje, já se v duši mnohdy cítím jako mladá holka, možná si to jenom namlouvám....

Včera jsem musela do města, až nahoru do nemocnice, na kontrolu s mým "plechovým" kolenem. Byl hic jako v parném létě, tak jsem z autobusu vystoupila

Teplé dny se sluníčkem, co více si přát? Je jak v pravém létě, ale jedno nám tu u nás chybí, nechce zapršet. Každý nacucaný mrak se nám  vyhne a protrhne se o kus dál. Už mě to štve, den co den pořád tahat konve vody a co je třeba zalévat. Velký sud s dešťovkou už je skoro  na dně a kde

Z královské svatby Harryho a Meghan jsem v televizi neviděla vůbec nic, měla jsem na práci něco jiného a to překonalo typickou ženskou zvědavost sledovat jak jim to sluší...Ale měla jsem v té době rozečtenou jednu zajímavou knížku o vztahu dvou žen z nichž se jedna té svatby účastnila a ta druhá se jí bohužel nedožila. V této knize autorka Ingid Sewardová, celosvětově uznávaná expertka, píše o

"Teri, půjdeme s kytičkou na hřbitov zapálit svíčku" -řekla jsem malé vnučce, " ještě si natáhnu jiné kalhoty a můžeme jít".  Ty gatě jsou takové retro,  se dvěmi kapsami na přední části, které delší  tričko bezpečně schová.  Navléknu je, Terka zírá a hned s podivem vystřelí - "BABĺĺĺ, TY MÁŠ  FTIPNÝ KAPSY !" Dělám že nechápu, ale v koutcích

Jsem v jednom kole - to se vždycky řekne, když  se téměř nezastavíš, a takové to většinou skutečně  mívám....Moje "parťačka" po obědě naštěstí usnula, tak si tu chvíli volna ráda udělám.

Když jsem byla v kuchyni v plné polní zabraná do vaření - stalo se u nás zvykem mít

Jen tak mě napadlo tohle rčení, a to v souvislosti s malým výletem do míst, kde jsem ještě nebyla,  na výlet pozvání káplo od sestry Jarči, to už je letos kapička kolikátá...Nedělní odpoledne bylo k výletu do přírody jako stvořené, sluníčko hřálo, co víc si přát.. I když na druhou stranu už by zapršet mohlo, deště je třeba jako soli, zem je už dlouho žíznivá...

A tak místo deště jsem