Můj báječný rozvod.

Ne, rozvádět se nemíním, to by mě ani ve snu nenapadlo, to tedy ne.....

Ale v  pátek jsem se opravdu báječně pobavila v hledišti našeho krásného divadla,  když jsem z pěkného místa v šesté řadě sledovala jak Eliška Balzerová excelentně rozehrává svou roli, ve známé hře irské autorky Geraldiny Aron. Můj báječný rozvod je fikcí a jákákoliv podobnost se skutečnou osobou a jejím smýšlením a konáním je čistě náhodná, ale některá žena v kterémkoliv koutě světa by se v podobné situaci  mohla obdobně zachovat. V naší zemi se této hře dostává velké pozornosti, premiéru měla už v roce 2003 a stále se těší nepřetržitému zájmu diváků. Prý je to dosud nejdéle uváděný titul a není divu, protože za to skutečně stojí. Celé zaplněné hlediště chvílemi bouřilo smíchy a v jedné chvíli mi připadlo, že když se herečka více předklonila, že se na momentík s námi také zasmála. A druhý "herec" -  velký plyšový pes Axl, který hrdinku hry po celou dobu provázel byl v naprosté  pohodě, s ním rozvodové a citové patálie paničky  vůbec nehnuly.

Při děkovačce jsme všichni Elišku Balzerovou odměnili velkým a dlouhým aplauzem ve stoje, a několikrát ji tím opakovaně vrátili zpět na jeviště, zdálo se, že je tím uznáním dojatá, na závěr se jí v očích zaleskly i slzy. A po celou dobu co jsme všichni byli  pod střechou divadla,  lilo venku jako z konve.  Déšť přišel náhle a prudce se vybouřil,  ale domů jsme se vrátily už příjemně osvěžené -  já a moje snacha Šárka.