Nemusí pršet, stačí když kape...

Jen tak mě napadlo tohle rčení, a to v souvislosti s malým výletem do míst, kde jsem ještě nebyla,  na výlet pozvání káplo od sestry Jarči, to už je letos kapička kolikátá...Nedělní odpoledne bylo k výletu do přírody jako stvořené, sluníčko hřálo, co víc si přát.. I když na druhou stranu už by zapršet mohlo, deště je třeba jako soli, zem je už dlouho žíznivá...

A tak místo deště jsem přece jen uvítala tuhle hezkou nedělní chvíli na jedné vyhlídce nad vsí Křížany. Výhled byl na všechny ty kopce a kopečky, hlavně na  známé Ralsko,  a Tlustec a také Beděz  jsme v dáli viděli, příjemný teplý vánek nás ovíval, z místa se nám odejít ani nechtělo, v tom svěžím lese to bylo tak fajn....

Do dáli bylo trochu zamlženo,ale Bezděz jistě vidíte.

A když už jsme cestovali po tomto klidném koutu našeho kraje, tak jsme dole v Křížanech zašli ještě k rybníku.

A  to měli kralovat "ledoví mužíci ", ale ti se někde naštěstí zapoměli. V rybníce už si plavali dva otužilci.

Nahoře na hrázi na slunku ležela mamina a vedle ní seděl jako hlídač pes. A dole pod hrází si pohrával její klučina, chlapec nebojácný, maminka v klídku, ale  ve střehu za ni byl pes.