Kdybych dnes potkala kominíka, fakt bych si na něj sáhla, vůbec bych se nestyděla, jen chytit se za knoflík by mi nestačilo,  pořádnou porci štěstí potřebovat budu. .....

Už jen dva dny a nakráčím tam, kam se nikomu nechce, tak trochu vím co mě čeká, osud mám zpečetěný.

Kdyby lidskou řečí mluvit uměly, tak bych uslyšela přesně tohle - óóó, to je rozkoš, óóó ....!!  Mrazy polevily a že dnes ráno bylo těsně pod nulou,a ruce mne nezábly, nespěchala jsem do tepla domova a svým slípkám věnovala trochu víc času. Pšenku do zobáčku, čistou vodu a nějaký ten zbytek z kuchyně jim dávám denně a že dovedou pod sebou pod venkovní stříškou  našlapat a nadupat, natož

Malá Terezka má kamaráda.

"Bobííí, Bobííí "- volá na chlupáče,

on  ve střehu  čeká

a hned s radostí skáče.

Za kuličkou, za provázkem,

někdy také za ocáskem

a mrská s ním tam a sem,

a na lumpárny myslí jen.

A

Měla jsem podivný sen. Octla jsem se na hřbitově, kde odpočívá můj děda s babičkou, teta a strýc a ještě dva příbuzní, společně v rodinném hrobě. Vejdu bránou a zabočím do uličky, projdu ji celou  a náhrobní kámen s vytesaným písmem  nespatřím...co je, co se stalo, kde je ?...přece

Možná je to úchylka, ale jistě nejsem sama, kdo si přinese něco na památků ze svých cest a výletů. Nemyslím něco kradeného, ale i tací se najdou, že nepohrdnou nějakým tím suvenýrem, který šlohnou tajně a s radostí .... Já si z výletů nosívám kamínek sebraný na cestách, nebo hladce omletý oblázek

Také u nás, tak jako jinde, včera  probíhala tradiční akce - Tříkrálová sbírka. Ráno bylo mrazivé, ale slunko se chvíli snažilo aby den byl trochu veselejší, i ten studený vítr dal pokoj, aby ti králové příliš nepromrzli a celou svou cestu se zdárným koncem prošli.

"My tři králové

Jasně, je to tak pokaždé, v létě nebo v zimě, že tam kam vítr běží, tak tam mraky jdou......

A zas ten můj každodenní ranní pohled z okna -   Jéje, to se valí sněhová

Letošní sníh přišel až v dnešní noci, někde se cestou opozdil. A tak teď dohání všechno co zmeškal, ale vánoční dny mu rychle utekly, a svým pozdním příchodem už je nenapraví....Teď padá a padá, všude kolem už je bílo, sněhová peřina jaksi těžkne, protože venku je na nule. To by se stavěl sněhulák

Tak tohle byl "dáreček" nečekaný, když  o svátečním večeru u komína zakokrhal ohnivý kohout, a pod krovem vyšlehly plameny.   "Panebože, u Chadrabů hoří, musíme  napomoc !"  Rychle jsme běželi sněhem, venku bylo jiskřivě bílo, prostě zima, jak má být. Než přijeli hasiči, téměř všechno se společnými silami vynosilo z chalupy ven, i ten ozdobený stromek

Když se psal rok 2016, byla by z něj kniha, s bohatým dějem, někdy veselá, někdy smutná a možná místy unavující a možná i nudná.....Možná v ní časem  ve vzpomínkách zalistujem a raději si vyberem jen ty stránky veselé, nebo ji možná jen naposledy zaklapnem a vracet se k ní nebudem,  a  tečka...... Chtěla jsem si za ním udělat závěrečnou fototečku při malé odpolední procházce, a to