Přála jsem si dojít ještě jednou k místu, které mne před lety tak okouzlilo. Díky mé sestře se mi to splnilo. Na výchozí místo , do osady Jizerka, jsme přijeli autem, sestra s manželem, naše přítelkyně a já. Přešli jsme mostek přes říčku Jizerku a pod úpatím Bukovce nás vedla cesta dál.
Ten kopeček vzadu, to je Bukovec, žádný krtinec jak by se zdálo. V popředí kvetoucí rdesno mě zaujalo, růžových "kartáčků" bylo na horské louce skutečně k nepřehédnutí. Po krátké době jsem se znovu ocitla tam, kde mě to neomrzí...Jasně, řeč je o známé osadě Jizerka, kde je stále
V horní části podivuhodné osady Jizerky, kousek pod Pešákovnou, rozkvétá rok co rok louka plná narcisů. V klínu horských lesů, taková krása ! Tráva kolem se ještě moc nezelená, i břízky po dlouhé zimě s velkým zpožděním začaly teprve rašit, ale na louce kolem Hnojového domu září tisíce
Nová výzva k projížďce na Bertičce mne nenechala v klidu, jedu, jasně že jedu ! Na cyklostezce k Průrvě jsem se namlsala a tak návrh nejmladšího k podobné jízdě jsem s radostí uvítala. Nedělní ráno bylo zakaboněné, jenom ať neprší, to by nám "sklaplo" ! Na kolech v rodinném houfu a já s nimi jsme se vydali za humna, za Chrastavu do Bílého Kostela nad Nisou. Od nás, z domova
Moji nejbližší mě rozmazlují jako malé děcko a já se jejich snaze nebráním. Ba naopak, považuji si toho že udělat mi radost jim není zatěžko. Tak návrh mého nejmladšího mě vskutku potěšil, mohla jsem s nimi "profrčet" po cyklostezce z Osečné až k Průrvě a potom stejnou cestou zpátky,
Arboretum Bukovina je jednou z chráněných krajinných oblastí v naší zemi, je to území v Českém ráji, nedaleko Hrubé Skály. Byli jsme tam jak se říká "jenom na skok" při cestě do Sedmihorek, kde měl švagr cosi dojednáno. "Pojeď s námi, jede i kamarádka Hanka" - řekla mi Jarča. "Zastavíme se v Bukovině, tam jsme ještě nebyli, bude to pěkná procházka." Srpnový páteční
V Radouči, nedaleko mladoboleslavských paneláků je syslí louka, která jako pravá louka nevypadá. Sem tam strom či keřík a polopísčitá zem. V ní množství tunelů a děr do syslího podzemního sídliště. Přiznám, že jsem žádného sysla v přírodě nikdy dřív nezahlédla a že existuje mi připomělo leda tak školní biflování vyjmenovaných slov. Tak jsme se k nim vypravili na návštěvu a i když jsme byli
S naším letním rodinným cestováním po okolí jsme se nějak "rozšoupli".Jen v tomto měsíci jsem prošla Modlivý důl se svojkovským hradem, Mazovu Horku za Ještědem, neodradilo mě ani zdolání hradu Valečov. Tam všude jsem byla poprvé, tak jsem se výletů ráda zůčastnila a nelituji toho.Já vím, asi jsem trochu přítěží když při chůzi rodinku brzdím, ale zase kdyby nechtěli, sebou mě nevezmou.Minulý
Nad obcí Boseň nedaleko Mnichova Hradiště se v pískovcových skalách tyčí zajímavý hrad Valečov. První zmínka o této skalní stavbě sahá do let 1316 -1318, do doby šarvátek zdejší drobné šlechty s Vokem z Rotštejna - jednou větví rodu Valdštejnů. Později v roce 1439 kdy se ho zradou zmocnil Jindřich
Procházku Modlivým dolem jsme zakončili zastávkou u kiosku kam nás švára pozval na kávu. Chvíli jsme poseděli a pak se vydali k nedalekému svojkovskému hradu.
U kiosku jsme si povšimli vystavených habrových holí, které zde nabízeli za 200 Kč. Ani zadara bych