Bojuju s novým "noťasem" , koupila jsem si ho včera, ne že bych byla tak náročná a rozhejčkaná a prahla po lepším, než na kterém už nějaký čas tady smolím to co mi hlavou letící myšlenky do  klávesnice přinesou....Dostala jsem od mého muže finanční dárek - a jak se říká, tím "zabil tři mouchy jednou ranou". K svátku a narozeninám, které jsem měla a k Vánocům, které brzo

Nedávno jsem se tu zmínila o jedné houbě, která nám ve větším množství vyrostla na zahradě,  mezi okrasnými keři okolo vzrostlé borovice. Vzala jsem na pomoc houbařskou encyklopedii a podle obrázku a popisu jsem se domnívala, že by to mohla být  Líha klubčitá, která je jedlá.  Vrtalo mi hlavou, zda je či není, tak jsem jich pár sebrala a vydala se do Mykologické poradny v našem městě.

To  jen tak, s nadsázkou, že všechny houby jsou jedlé, některá bohužel jen jednou... Já vždycky "houbařila" moc ráda.  Nepohrdnu ani růžovkou a holubinkou, o kterých někteří říkají, že jsou to prašivky ! Ba ne, nejsou horší než houby hřibovité a dobrá smaženice ze směsice hub, to je ta správná lahoda, ale milovníkům hub tu nechci dělat chutě. I když dost druhů hub bezpečně poznám

Stála jsem v kuchyni a na lince u okna jsem  loupala povařenou červenou řepu, že ji pak  na kousky nakrájenou  zavařím v nálevu do sklenic. Ze zamyšlení mě vytrhla malá Terka, která se  s panenkou v ruce přišla na mne podívat.  "Co děláš babičko?" Babču z legrace napadla bláznivá  odpověď, že se Terka málem rozplakala, navíc když viděla, že  v ruce držím

To bylo divadýlko ! Za oknem se v rychlém tempu divoce střídal děj.  V podobě silného větru,prudkého deště a od kopců rychle plujících černých mraků, najednou se  tmavá opona na cáry protrhala, a jeviště na chvilku zezlátlo. Tolik změn v pouhé čtvthodině !  Kouknu se z okna  i na druhou stranu, chci vidět zda náporu větru jiřinky odolaly a z oblohy tam září duha. Pomalu už dohasíná,

Nic naplat, léto nám uběhlo takovým fofrem, až mi to přijde, jakoby nebylo, a těch přání a plánů co jsem si nesplnila ...! Chtěla jsem to, chtěla jsem tohle a ještě tamto, "velké oči" jsem asi měla, fňuky, fňuk, přiznávám, cítím to, že už na všechno prostě  nemám.  Podzim je tady,  dnes  svůj divoký čardáš vítr tančí ve stromech a slunko je  za šedivou oponou

 " Jéje, copak  nám tu trávou běží ? Chytila jsi zajíce ?"

 " Né ne, koukej, chytila jsem ježečka !"

" Podívej, má

Tradiční zářijové Oslavy Ještědu, které proběhly tuto sobotu, nabídly veřejnosti to, co se tam běžně neuvidí. Kromě prohlídky vnitřních prostor hotelu se každý mohl podívat do strojovny lanovky a také do prostoru vysílače. Nechyběl každoroční závod ve vynášení plného pivního soudku na zádech, zezdola až

Jó, kdyby už konečně vysvitlo slunko, hned by na svět bylo veselejší podívání, a ono ne a ne vylézt, možná mu došly síly, nebo se mu prostě nechce, kdoví. Možná mu to moje postesknutí pomůže, možná se umoudří a přestane trucovat. Jéje, jak tu na něj žehrám, ono mě asi vyslyšelo a zrovna  teď, v tuto chvíli, se  z šedivé oblohy snaží prodrat, sláva mu, hurááááá ! Má co dohánět, nejen my,

Nemám ráda televizní reklamy., Ty večerní mají snahu uspávat jak ukolébavka, když si člověk  chce  vychutnat  trochu té "kultury". Ale některá mě rozveselí, třeba ta s Ivanem Trojanem. Jeho fešná uniforma a výraz ve tváři - PA PA PAVLĺNKO  !!  To se mi vybaví, když ty své zalívám, ani nevím proč mě to nějak svádí...Mohla bych zvolat:" Pa