Adil | Huráá na Ještěd !

Tradiční zářijové Oslavy Ještědu, které proběhly tuto sobotu, nabídly veřejnosti to, co se tam běžně neuvidí. Kromě prohlídky vnitřních prostor hotelu se každý mohl podívat do strojovny lanovky a také do prostoru vysílače. Nechyběl každoroční závod ve vynášení plného pivního soudku na zádech, zezdola až nahoru k hotelu. Už dopoledne bylo na Ještědu živo a veselo, lidí jistě víc jak jindy,  za pěkného  slunečného počasí. Dve kabinky lanovky si ani neoddychly a pendlovaly bez přestávky nahoru a dolů. Kdo si chtěl posílit tělesnou kondici ten si na vrchol vyšlápl po svých a našlo se pár borců - odvážlivců, kteří tu cestu zdolávali s plným sudem na zádech a závodili o čas. Smekám pomyslný klobouk před jednou účastnicí, která  mezi těmi siláky jako jediná žena, soudek piva na zádech  také vynesla.Viděla jsem ji kousek pod vrcholem, soudek měla o něco menší než muži, ale stejně, ta odvaha !  Žádná persona, docela střízlík a její nohy pod tou váhou a  po tom kamení dostaly zabrat, viděla jsem, že se jí před cílem vysílením  klepaly.

I když  na Ještěd z domova vidím, tak letos jsem tam ještě nebyla, proto jsem se teď přidala k rodince syna, popravdě - to oni mě zlákali, a tak jsme se tam společně vydali.  Sice viditelnost do kraje nebyla žádná přesto  jsme se dopoledne bez čekání lanovkou pohodlně  nahoru dostali.Prošli jsme prostranstvím kolem, pořádně tam foukalo, aby ne 1012 m. n.m.  -  to už je pořádný kopec ! Když už, tak už jako správní zvědavci jsme se podívali i do vnitřních prostor a do dvou pokojů, jen na vysílač jsme nakonec nešli. Tam byla prohlídka v časových intervalech s  průvodcem, a my bychom na řadu přišli až odpoledne. V tom davu lidí by to na malou Terku bylo už neúnosné, však mi při cestě domů usnula v tramvaji na klíně a  nevnímala, že jede historickou, myslím, že i tak by jí to bylo fuk, hlavně když ji tramvaj veze. Když jsme dole z lanovky vystoupili zírali jsme, jaká je tam dlouhatánská fronta čekajících na odvoz, bylo něco kolem jedné, tak jsme byli rádi, že jsme se na Ještěd vydali dopoledne. A během hodiny v šedivých mracích Ještěd úplně zmizel a začalo pršet, tak se to nějak pokazilo a samotný hotel plný davu lidí,možná praskal ve švech. A když pršelo v sobotu, tak  pršelo  v neděli, pršelo i dneska, jak to tak vypadá,  babí léto je v nedohlednu...

Tak to je ta žena, neměla jsem odvahu blejsknout ji zblízka, jen jsem se dívala...

Tady také jeden borec, těsně před cílem.

Tady, za slunečného počasí bych viděla až domů, Krkonoše i Jizerky a město by bylo jako na dlani.

Tady foukalo nejvíc, málem mě to odneslo

Lepší záběry bohužel nemám,ale byla jsem a viděla jsem ...Ze záběrů uvnitř vůbec nic není, jak nemám na nose brýle,pozdě jsem zjistila, že při přechodu zvenku se mi objektiv teplem zamlžil.