Stála jsem v kuchyni a na lince u okna jsem loupala povařenou červenou řepu, že ji pak na kousky nakrájenou zavařím v nálevu do sklenic. Ze zamyšlení mě vytrhla malá Terka, která se s panenkou v ruce přišla na mne podívat. "Co děláš babičko?" Babču z legrace napadla bláznivá odpověď, že se Terka málem rozplakala, navíc když viděla, že v ruce držím nůž a obě ruce mám jak zkrvavené. Tvářím se vážně a povídám - " Teri, koukni, teče mi krev, jak jsem se řízla !" A ona krabatí čelo, našpulí rtíky a s důrazem pozdvihne prst a zahrozí mi- "babičko, musíš dávat pozol, a musíš si to zalepit, víš !" a hledí na mě soucitně. Takovou starost o mě měla, že kdybych neměla obě ruce od řepy obarvené, hned bych ji do náruče chytila a s babičkovskou láskou k sobě přitulila. Má necelých dvaapůl roků, je to taková malá roztomilá treperenda, jaké většinou holčičky bývají, jen škoda, že se nedá zastavit čas.....
Opravdu je starostlivá, i svou malou sestřenku zvládne nakrmit
