Při návštěvě u mé sestry si nikdy neodpustím cvaknout aspoň pár obrázků ze stejného místa. Jen pár kroků od jejího domu a při tom si vždycky řeknu - to by bylo něco, mít tu vodní hladinu denně tak pěkně na očích. Na jaře, v létě, v podzimu i zimě, za východu i západu slunka, za větru i deště, pořád by bylo na co se dívat, možná  by mě to nikdy neomrzelo....

Takhle jsem to viděla v

Zdá se, že se k nám trvale nastěhoval, i když jsme ho nezvali, ale místa je tu dost...Krtek, krteček, ten se nikdy neptá a usadí se, kde se mu zachce, kde se mu líbí, kde má klídek a kde mu to vyhovuje. Nijak nezahálí a sem a tam v podzemí rejduje, koukejte, teď jsem zrovna tady, hlásí se čerstvými kupkami navršené zeminy. Už jsem pár krtinců na zahradě rozhrabala a on se mnou soutěží a snaží se

Do bělostného závoje se  Vánoce neoblékly , žádná sněhová vločka nevítala ani  nový rok, a i když se leden už přehoupnul do druhé půli, tak tady u nás, po sněhu ani stopa....Tedy, ne že by se mi po něm moc stýskalo, došla jsem do fáze, kdy je mi v zimě nejlépe "za pecí". Ale krajina pod sněhem mívá své kouzlo a příroda pod ním si odpočine, aby na jaře nebyla vyčerpaná a k probuzení

Kdyby tomu  skutečně tak bylo,  občas bych něco rozbila, ale stejně bych zvažovala jakým kouskem o zem praštím, aby škoda byla co nejmenší a já té rozbité věci moc  nelitovala. Ale na druhou stranu,  kdyby za to byla jistá odměna - tedy aspoň mít pocit, že jsem v  určité chvíli

Posledně jsem se tu zmínila, že by se mi líbilo, kdyby další dny, které nás v tomto roce čekají -  a že jich je dlouhá řádka, se vydařily, jako ten úplně první ....A právě v něm mi můj nejmladší sdělil: "mamko, na 3.1. si nic neplánuj, už je to dojednáno, uděláme si spolu výlet ." Důvod společné jízdy jsem už znala pár dní předem, přiznám, že mě to zaskočilo,ale také mile překvapilo

Jak na Nový rok, tak po celý rok - tohle rčení se občas používá, ale ne vždy tomu tak je, ale kdyby tomu tak bylo, to bych  ráda brala.. Letošní nový rok 2020 -  jeho číselná řada zdá se mi magická ! Kdo v tak hezký den hned po Silvestru paty z domu nevytáhl, udělal chybu. Slunko nás vítalo ,  žádná sněhová fujavice, tak naše rodinná procházka byla bezvadná. Paní Zima nám to pěkné 

Začátkem prosince jsem si jich všimla a skoro nevěřila, že jsou tak houževnaté a  že nepodlehly prvnímu poprašku sněhu, co však dlouho nevydržel, a neskolil je ani občasný noční mrazík lehce pod nulou. Bohatě kvetly na jaře a teď by měly odpočívat. Kdo to kdy viděl, aby v prosinci, těsně před Vánoci ještě kvetly fialky ? Sice jen po skrovnu,  sem tam pár kvítků, ale za pozornost mi stojí

O třetí adventní neděli se na chvíli do této role dostaly dvě ženy  - snacha a tchýně. Když na to vzpomenu, musím se smát, ale zase mě hřeje vědomí, že jsme těm dvěma našikům dokázaly,  že to s námi tak hrozné není, a že si umíme poradit.  Jó, nebydlet v domku ale pohodlně v bytě kde,  o obsluze kotle na topení člověk nemusí přemýšlet , to je v zimě výhra, ale přece jen všechno

Vánoce jsou tu coby dup, nevím jak vy, ale já se cítím nějak moc uondaná, no jo, to je asi věkem, na nic jiného to svést nemůžu. Musím se bránit  případnému nařčení, že se mi do ničeho jaksi moc nechce, i když červíček pochybností v mé mysli hlodá...Takto mě přivítal ranní pohled na oblohu,

Nevím co se to pokouší o moje oko, nevím, co jsem kde v ovzduší chytla, je mi to záhadou. Jedno vím bezpečně, že už v noci jsem se probudila a jedno moje oko bylo celé zalepené.  No doprčic, co je zas tohle? Tak to mi ještě scházelo. Když jsem se ráno koukla do zrcadla a viděla kdo to z něj na mne  zarudlým krhavým okem civí, lekla jsem se o něco víc jak jindy. Hlavou mi bleskově prolétlo