"Už rostou !" Přišlo mi echo od Jarmily, která má les přímo za domem, stačí jen vyběhnout a za chvíli má třeba do polévky, nebo na dobrou smaženici. S rodinkou syna jsem se vydala do lesa  také, celá natěšená, jak si má dušička zaplesá, až  uvidím jak na mě z mechu či jehličí pěkný hříbeček jukne. Jo, ty představy bývají lepší jak skutečnost. Ale co, trochu skromnosti neuškodí,

Léto se chýlí ke konci a já víc trčím doma ale mít tak křídla, to bych se rozlétla ! Ne nenudím se, práce je kolem domu stále dost, jenom mi to déle trvá, ale o tom tu  nechci rozprávět. Jsem ráda za  nějaké to malé pocourání, jako bylo to cestou kolem Ovčí hory k Nise, nebo pak  jinde v jiném kraji, na skok v jedné malé vísce Mlýnec. Tak se teď na chvilku vracím a projdu se znova.....

Je

   Výčitky svědomí nemůžete vložit na nevinného,

   ani je nemůžete sejmout se srdce viníka.

   Nezvány přicházejí v noci,

   probouzejí lidi a nutí je,

   aby se na sebe pozorně zadívali.

Na dámu se opravdu nepíská, ale copak já jsem  za dámu ?  -  jen se na mne podívejte,  krásy jsem moc nepobrala, jsem pořád celá urousaná a když  na mě někdo pískne, hned jako pejsek přiběhnu. Vím že něco k snědku bude, proto na mě pískají,

Dnes jsem se sešla na kávě s dlouholetou kamarádkou a jako vždy jsme potlachaly o všem možném.V jedné chvíli prošel kolem nás vysoký  a už bělovlasý pán a s úsměvem mou kamarádku pozdravil - "jé, dobrý den sestřičko !" Když byl z dohledu sdělila mi, že to byl jeden jejich pacient.  "Víš, nedávno jsem mu brala krev a a představ si, rozjel se mu při tom nějak blbě  u

Dnes by to opravdu nešlo, žádná ranní podívaná, když nad krajem visí neproniknutelná a těžká šedivá deka.

Dnes zrána jsem u jednoho malého domku zahlédla pobíhat sem a tam mladou mamku se zeleným ranečkem na zádech. A protože jsem na nedaleké zastávce chvíli postála než mi přijede autobus, krátila jsem si čas lelkováním a na tu zahrádku u domku jsem viděla docela dobře. Malý domeček, v malé zahrádce jen trávník, a z ranečku na zádech té maminy koukala malá hlavička malého dítěte. A mamča s tím prtětem

Kdo by si nedal aspoň kousek koláče  z kynutého těsta bohatě pokladeného lesními  borůvkami a navrchu s drobenkou ?   Jeden takový jsem upekla a nezbyl ani drobeček ! Sama jsem ho celý nesnědla, ale dva kousky si s chutí  dala, byla to mňamka....

Nedávno

Krásnou cizinku jsem nikde nepotkala jen jsem si o ní přečetla v jedné knížce, list po listu, od začátku až do konce. Do rukou se mi dostala náhodně, když mi ji darovala Hanka z hromady vyřazených knížek, o které nestojí už nikdo a kdoví, možná by nakonec skončily v kontejnéru s papírem.

K radosti někdy postačí i málo, může to být zdánlivě obyčejná věc, cokoliv, co vás třeba baví a chcete to vyzkoušet, a tak se snažíte jak umíte. A někdo se může radovat také, aniž by ruku k dílu přiložil, tomu postačí jen když se kouká na něco hezkého....  u mne je to tak, i tak ...A teď se raduju z výsledků mé vlastní snahy, že se mi trochu hroznů letos urodilo,o to víc mě těší,  že