Krásnou cizinku jsem nikde nepotkala jen jsem si o ní přečetla v jedné knížce, list po listu, od začátku až do konce. Do rukou se mi dostala náhodně, když mi ji darovala Hanka z hromady vyřazených knížek, o které nestojí už nikdo a kdoví, možná by nakonec skončily v kontejnéru s papírem.
Samotná knížka už je značně ošuntělá, vzhledem k roku vydání není divu, vždyť je to úctyhodná stařenka ! Kdoví, kolik čtenářů za ta dlouhá léta měla. kterými cestami putovala, kdo se nechal unést dějem románku mladého londýnské lékaře ? Obsah nechci hodnotit, dalo se to číst. Taková detektivka lehce říznutá červenou knihovnou.Mne nejvíc zaujal překladatelův sloh a přemýšlela jsem o tom, jak se asi v té době skutečně psalo, jak se mluvilo, co bylo správně podle pravidel.
Jen malá ukázka z této knihy - opsáno doslova :
"Mortimere," pravil jsem hluboce pohnut, "prozřetelnost jest při mně, neboť mi seslala přítele, jakého není ani mezi tisíci. Přinášíš mi nový život, novou zmužilost, novou naději. Cítím se opět silen. Můj hled je jasnější, volnější. Vím nyní, že spravedlnost přece zvítězí."
Byl nápadně rychle rozhodnut. Musí to být kolosálně chytrý muž. Docílil zatýkacího rozkazu dříve, než mohl soudce ztráviti snídani.
--------
Takových slovních spojení a výrazů bylo v knížce plno, pro dnešní dobu už starodávný sloh.