"Koukni Terko, já tedy vypadám " -pronesla jsem ráno před zrcadlem a musela jsem se sama sobě smát. Aby ne, jako bych právě proletěla křovím, jak po spánku moje krátké vlasy  trčely rozcuchaně do všech stran. Co si budeme povídat, myslím, že podobně se po ránu vídá mnohá z nás...Terka nakoukne a s dětskou upřímností ohodnotí: "Babí, vypadáš jako hejkal !" Ještě teď se tomu

Takovou nabídku neodmítnu, kolik jich ještě bude, než přijde ta poslední ?  Musím se snažit, protože po té úplně poslední padne vina na mou hlavu, řečeno přesněji, na moje totálně zničená kolena...tenhle problém dál rozvádět nebudu. "Pojeď s námi"  - nabídl mi v sobotním odpoledni  syn, předškoláci dostali za úkol najít ukrytý poklad na hradě Hamrštejn, a ve schránce nálezu

Přes den mám společnost vnučky předškolačky a té pusa od samého rána jede a jede... Stála jsem zrovna u sporáku a chystala oběd,a vnučka u své bedny hraček brebentí, povídá si s koníkem a s panenkami, staví si do zatáčky dřevěné kolejnice a já na půl ucha poslouchám.  Ale tahle její slova jsem nepřeslechla a jenom jsem zírala, jakou radu, zničehonic, jen tak, všem dámám dala:

Dámy, když vám ujíždí vlak, nevěřte mu, existuje ještě auto, autobus, tramvaj, ale musíte si koupit jízdenku !

Zima už má nejvyšší čas aby žezlo vlády jaru předala, zatím se jí nějak nechce...A kdo by si nepřál lepší počasí, kdo by se na jaro netěšil....?  Tenhle mrazivý víkend nám přinesl překvapení, i když to nějaké nečekané překvapení vlastně  nebylo, prostě se do puntíku vyplnila avizovaná předpověď

Druhá polovina března je před námi, co nás v ní čeká?  Dny v předjaří jsou vrtošivé, rok co rok je to stejné. S vidinou blížícího se jara by i tak bylo veseleji, na radosti ubírá jen  ta dlouho vlekoucí se bezútěšná kovidová doba...  Pracovní zápřah v zaměstnání mám už dávno za sebou,

       Dívá se chlapeček ustrašeně,                               

Nahoře ještě sníh leží, někdy tam  jeho zbytky bývají i začátkem května, přece jen, ve výšce 1012 m.n m. je  rozdíl znát. Včera byla obloha azurová a byl pěkný den. Školka je zavřená, tak "hlídám".  S předškolačkou - treperendou, to bez problémů jde. Zahrada u domu je jako

Jen tak se dívám na starý obrázek  hejna slepic  a vynoří se vzpomínka.... Je to už dávno, v padesátých letech minulého století, z doby, kdy v naší vsi hospodařilo JZD. Polnosti, pastviny, louky, dva kravíny, jeden pár koní, traktor "svoboďák", mlátička  obilí a jeden čas i drůbežárna, to byl družstevní majetek. V té drůbežárně pracovala moje maminka. Celý objekt jsem dobře

Na svatého Matěje oko kvítí zahřeje....

Nedalo mi, abych si na Matěje nezvěčnila aspoň jeden trsík sněženek, těch něžných poslů jara. Vyrazily z trávníku, po zimě ještě ospalého, a s tak živelnou silou, aby nám zvěstovaly, že se jaro hlásí.  To  ještě před pár dny 

V dnešním datumu pět číslic dvojky, to jen tak na okraj ...Za pár dní je neděle,  ta únoru odzvoní, můžem se radovat , že bude březen. Jaro, jaro už se blíží, i když často platí staré známé rčení - březen, za kamna vlezem... Po sněhu zůstaly jen špinavé hromádky a namočená zem, která   bude vodou dost zásobená, snad na sucho žehrat moc nebudem.. Sněženky v trávníku hlavičky vystrčily