Jo, ta osminohá stvoření, kterých se mnohý z nás štítí, a za symbol štěstí je zase má někdo jiný... Jsou tu s námi už od nepaměti, žádní krasavci, jsou přímo odpudiví - takový chlupatý pokoutník tmavý , když na vás odněkud jukne, jéje, přesto jsou užiteční. Takové mouchy a jiný drobný dotěrný hmyz před nimi nemá šanci, když skončí v jejich jemně utkané síti.
Kdykoliv se mi zachce, dívám se zezdola na Ještěd denně, na tu dominantní horu, tvořenou tvrdým a nápadně světlým křemencem, na horu, která ční vysoko nad okolními hřbety a od nepaměti shlíží na okolní krajinu.
Z vrcholu bývá prvotřídní kruhový rozhled i na ostatní kopce, a to až do vzdálenosti
Je libo housku s malým "há", nebo s tím větším ? Já si dala tu druhou, byl to pro mne mnohem větší zážitek......
V pátek, na sv. Annu , byl už od rána hic, jako
Říká se, že zelená léčí oči a to je pravda, že pohled do zeleně je ten nejlevnější lék....stačí se jenom dívat, a hned je ti líp...
Tak vezmeme za tuhle starodávnou kliku, a otevřeme, půjdem se projít do zeleně, já jsem to udělala při malém nedělním
K bělohradským lázním patří i rozsáhlý park Bažantnice, řekla bych, že je to lesopark plný vzrostlých stromů,dubů, buků a letitých lip, s altánem a s léčivým Annamariánským pramenem. Z okna hotelu Janeček jsem viděla samou zeleň, a od časného rána v korunách stromů vesele prozpěvovali ptáci,
Na řece Labi, nedaleko Dvora Králové, nenápadně vsunutá doprostřed lesů pod Zvičinou, je přehrada Les Království. Stavět se začala kolem roku 1910 a dokončena byla po roce 1920. Kamenné věžičky s červenou stříškou na její hrázi působí skoro pohádkově,není divu, že tato vznešená
ZVIČINO, ZVIČINO,
TY HORO VYSOKÁ,
Prošla jsem známým táhlým lázeňským územím, lesíkem Bažantnicí až na samý konec, kde se mi otevřel výhled na malý kostelík na vršíčku, pohled tak romantický, že jsem se tam chtěla také podívat. Jenže vydejte se tam sami s těmi holemi, to jsem si jako lázeňský pacient přece jen netroufla.
Nadpis článečku se může zdát zavádějící, prostě Zničehonic.... Ale to velké písmeno "zet" pozornějším napoví, že se o nějaké nic tady jistě nejedná...
Tak tedy, včera byla druhá adventní neděle a v našem kostelíku, o kterém
Občas upeču pizzu, prostě takovou, co dům dá. Když v lednici najdu větší kelímek bílého jogurtu, kousek salámu a tvrdého sýra,pak to jde raz dva...Jasně, ještě dvě vajíčka, kypřící prášek a tři sklenky polohrubé mouky, rajčata, papriku, koření na pizzu a také kečup, no a jde se na to ! Prostě rychlovka, žádné párání s tím není !
Jednou