Říjnové počasí přírodě přálo, v posledních dnech bylo tak hezky, ani náznak,  že záhy přijde  listopad. Teď se to ale už změní, za dveřmi čeká měsíc, co bývá  veskrze  posmutnělý....

Vrátím se  o tři dny zpátky a pak také do včerejška, kdy jsem se cíleně prošla lesním

Dnešní ranní nebeská hra trvala jen krátce, přesto mne vytáhla z domu rychle ven, to abych ji nepropásla.....

Radost přinese i pouhý pohled z okna. To  když se probouzí podzimní slunko a přestože už nemá svou hřejivou sílu, tak mé nitro polaská, jistě bude hezký den, řeknu si....

Den za dnem běží , zdá se mi, že rychleji než bych chtěla...A já jsem den za dnem pomalejší, než bych chtěla... Co mne " v rozletu " brzdí nebudu rozvádět,  kdo mě zná, ten pochopí... Babí léto je pryč, mám pocit, že jsem si krásných dní příliš neužila a když se právě teď z okna podívám,

Svatováclavský den mi přinesl potěšení, když jsem se po mnoha letech prošla místy spojenými s hezkými vzpomínkami. Kam se poděly bezstarostné dny prázdnin tak dávno prožitých u babičky,  na počátku padesátých let minulého století ? Asi jsem dětinská,  při každé zmínce mě do svých vln vtáhne nostalgie a já se nechám do minulosti unášet... Aspoň na malou chvíli se vrátit do toho času a

Že jsem hezká holka ? Nejspíš ano, všichni mi to říkají.....A vůbec, přece všechny malé holky hezké bývají !

Teď vám něco povím, co jsem řekla babičce:

"Babííí, já tě mám ráda, nejraději na světě,

nejraději z celé planety,

a nejraději z celé  ZOO !!"

Lidičky

"Babíí, koukej co jsem našel cestou ze školy, představ si, že ležel na kolejích na zádech " říkal mi vnuk a na dlani mu leželo malé pichlavé klubíčko. Ještě dodal : "To ho tam musely položit ty dvě holky, co šly chvíli přede mnou, on by si přece na tu kolejnici sám nevylezl. a takhle na záda nelehnul". No fakt, byla to záhada. Tak mu pomůžeme, je maličký a zimu by nejspíš nepřežil.

Dny běží, jeden za druhým, a mně nezbývá než  v mém životě tu změnu přijmout, že už nic nebude tak, jak  ještě na začátku srpna bylo...Bojuju s tesknotou a jen to hezké si připomínám, a v rodinném kruhu svých synů svůj vnitřní žal schovávám...Nejdou mi psát žádná další slova, tak aspoň pár obrázků co jsem si  cestou cvakla, když mne jednou a podruhé z domu vytáhli moji kluci, abych

Ty seš ale popletka ! - řekla by mi Terka, kdybych před ní nahlas lamentovala nad svou nepozorností. Ale co, o nic tak závažného nejde,  prostě jsem si špatně označila rajčatová semínka, v doměnce, že jsem si z loňské úrody pro letošek vybrala jen ty co jsem chtěla. Opak je pravdou, kromě dvou sazenic Pedra co mi Jarča darovala mi vyrostly všechny ty toho neobvyklého tvaru, které jsem

Dnes mě vnučka zase pobavila novou písničkou. Kam na ně to čtyřleté dítě chodí?  No fakt, to mi nějak uniká, ale těch možností je tolik, že já, když jsem byla takhle malá jsem o nich neměla ani ponětí....Jo, možná mi bylo aspoň  trochu jasné rčení, když jsem slyšela,  že svatá Markyta hodila srp do žita. A kdybych slyšela, že nějaká Markéta je kost, jaká "bije" bych tenkrát