Prší a prší...Slunko nás nechce rozveselit a v posledním srpnovém týdnu školákům dopřát  modrou oblohu nad hlavou aby se s prázdninami mohli radostněji  rozloučit.  Co je moc, to je moc, ale člověk přírodě neporučí... V mokru se nedá na zahradě dělat, ale jen tak se pokoukat a při tom

Přála jsem si mít na zahradě švestku, odrůdu Čačanské lepotice a toto přání mi asi před pěti lety syn splnil. Malý stromek jsem  opečovávala  až  zdárně povyrostl a vytvořil korunku .Letos poprvé přinesl úrodu. Zřejmě četl mé myšlenky  nebo snad zaslechl s černým humorem vyřčená slova - chtěla bych tvé švestičky konečně  ochutnat, jestli se toho vůbec dožiju...Jo, dožila

V nedělním odpoledni jsme zajeli k mé sestře, bylo už načase, od podzimu jsem se s ní ještě neviděla. Osobní setkání je jistě lepší, než mít na uchu jen telefon....V té malé vísce je takový klídek,  prostě jiné, než je to u nás.  K té pohodě přispívá i hladina rybníka, žádný malý rybníček

K tomuto místu jsme  tentokrát nešli od zříceniny hradu Hamrštejn ale z druhé strany. Ze silnice do Kryštofova Údolí jsme na malém prostranství zaparkovali u odbočky na Andělskou Horu. Cestou, místy plnou kaluží, se mi  do mysli vrátily vzpomínky.  Nejvíc  ta,  jak jsme s mým mužem lezli nad cestou do příkrého listnatého svahu a odměnou nám byly pravé hřiby. Jindy jsme

V tento čas kvetou růže  všude, tahle trnitá  kráska teď hraje prim..... Na naší zahrádce i já  několik růží opečovávám a  každý rok se těším až rozkvetou.

Na uložených prknech, těsně pod stříškou kůlny jsme objevili malé a  nenápadně skryté  suchou trávou i peřím vystlané miskovité hnízdo a v něm asi pět  hladových zobáčků.. Opodál, z větví jabloně se neúnavně ozývalo típ, típ, típ típ....Žádné trylky, žádný ptačí zpěv, snad po celý den, ve stejném rytmu jen hlasité típ....Jednoho z rodičů jsme zachytili v blízkosti hnízda, zrovna

Po řádce únavných tropických dní už bylo potřeba aby zapršelo. Déšť k nám dnes konečně dorazil,  tak ať se k zalévání dešťovou vodou prázdné  sudy znovu naplní, už v nich nebyla ani kapka.....Klidně ať bez ustání prší celý den, ale s rozumem, ne s avizovaným prudkým přívalem vody a krupobitím, to ať si tam nahoře nechají, také všechno mít nemusíme....Jen tak, pro radost něco z červnové

Když jsem z  okna zahlédla na zemi sedícího ptáčka, který se ani nepohnul, nelenila jsem a popadla foťák . Byla jsem od něj na půl metru, on v klidu, zřejmě očekával, že mu něco do zobáčku dám.  Tak jak to ptáčata při krmení dělají, skutečně na vteřinku zobák zeširoka otevřel. Pohnula jsem nad ním rukou a to byl konec pokoukání, odhopsal do úkrytu, pod široké listy bergenie. Tak nevím

V tento čas je v našem malém jezírku už živo, rybky si tiše plují sem a tam, občas některá rozčeří vodu když sebou  na hladinu mrskne.  Ráda je chvíli nehnutě pozoruju a když jim pak hodím hrstičku krmení, chvíli otálejí a pak je to cvrkot, jak to do jejich tlamiček rychle  mizí. A

Z chladných a mokrých  dní hup do léta, v posledních dnech týdnu slunečné počasí dělalo divy. Všechno co může dohání zpoždění, aby   nezmeškalo svůj čas, aby jako každý rok předvedlo svou krásu v pestré paletě barev. Mám tohle období ráda, těším se každý rok, až moje  azalky rozkvetou.