K tomuto místu jsme tentokrát nešli od zříceniny hradu Hamrštejn ale z druhé strany. Ze silnice do Kryštofova Údolí jsme na malém prostranství zaparkovali u odbočky na Andělskou Horu. Cestou, místy plnou kaluží, se mi do mysli vrátily vzpomínky. Nejvíc ta, jak jsme s mým mužem lezli nad cestou do příkrého listnatého svahu a odměnou nám byly pravé hřiby. Jindy jsme u soutoku Rokytky s Nisou spolu v Rokytce sebrali pár kamenů na zkrášlení partie u zahradního jezírka. Tenhle říční pych už je naštěstí dávno promlčený.... Pramen Lužické Nisy jsem viděla v malém travnatém parčíku dole v Jizerských horách, na půli cesty mezí Lučany a Bedřichovem..Z malé stružky kamenem označené se po další její cestě už obtáčí kolem ostrohu s hradem Hamrštejnem mělké a širší říční koryto s klidnou a poměrně čistou vodou. Kdysi bývala nevábně znečištěná, to už je historie. A známé textilní továrny co vodu tak špinily pak v novém století postupně mizely v propadlišti dějin... Nisa je významnou hraniční řekou a na své dlouhé pouti z Česka se nakonec v Německu setkává s řekou Odrou. Chtěla bych vidět, jak se spolu obě spojí,můžu si jen představovat která z nich je silnější ...To jsem se víc rozepsala, ale naším hlavním cílem byl přece ten transborder. Blesková povodeň v roce 2010 pod hradem Hamrštejn strhla původní kovovou lávku a místo ní bylo v poměrně krátké době postaveno nové speciální zařízení , taková dřevěná kabinka zavěšená na kladkách. Vlastní silou se snadno zvládnete nad vodou přepravit z jednoho břehu na druhý, můžu potvrdit, že to zvládla i moje šestiletá vnučka. Tam i zpět nás bez zásahu dospělého sama převezla. Tu radost jsme jí nezkazili, nikdo nesměl pomáhat.
Co jsem cestou zachytila zvědavým okem foťáku.
Zprava přitéká voda z Rokytky, pst, tady je místo dávné krádeže několika malých kamenů.
Říčka - snad větší potok Rokytka, který protéká Kryštofovým Údolím.
Chvíli tu zkoušeli házet "žabičky" , plochých kamínku na to bylo dost. A potom na rozloučenou, jedním větším - žbluňk !
Jako v zrcadle se v kalužích odrážejí stromy.
A s nimi tam nakoukl i oblouk nedalekého železničního mostu s tratí směrem Hrádek nad Nisou
Jsme u cíle.
Nebyli jsme tady sami, počkáme až se ty ženy i s dětským kočárkem převezou. Když jsme pak byli uprostřed nad řekou všimli jsme si spousty malých rybek.Jedna vedle druhé, jako by se v tom pomalém toku vody na místě vlnily, ale nevím jaký druh říčních ryb by to mohl být. Věřím, že každý kdo do těchto míst zavítá a vyleze k hradní zřícenině, že si transborder ujít nenechá.