Máte doma svěrák, jedno zda malý či větší...? Nějaký se vždycky hodí, obvzlášť u domu, na venkově. Takže my máme také jeden takový, ale ne ledajaký, je ho pořádný kus a už si dost odsloužil. Tu nasadit hrábě, tu odříznout kousek prkna, přichytit to či ono, tak se svěrák vždycky hodí.

Fetišista ani úchyl ON opravdu není, to mohu potvrdit. Prostě stalo se nedávno mladšímu ženáčovi, jasně, že ho zde jmenovat nebudu, to mu neudělám !

Jedno ospalé ráno, rychle z postele, šup, šup, navyklé úkony, obléknout se a pak včas do práce !  Běžná každodenní rutina. No jo, ale když se jeden nechtíc přehmátne,

Ráno přišel s červeným baťůžkem na zádech a hned se sháněl po dědovi. Zeptala jsem se ho kam se chystá.

"No, děda včera říkal, že půjdeme na Ještěd a potom po hřebeni až do Noviny. Podívej se, mám v batohu i dalekohled s kompasem, ještě si vezmem svačinu, nějaké pití a pro dědu dia pivo".  Vidím jak je natěšený, bere to vážně.

"Já

  Jestlipak už nad dolinou kvetou kopretiny?  To mi blesklo hlavou, když jsem jich včera u "rehábka" v trávníků pár zahlédla.  Musím, musím, chci se tam podívat, poháněla mne posedlost, chtěla jsem vidět rokvetlou louku, tak jako tenkrát, když tam kopretin bylo

Včera nám dovezli uhlí, hromada byla veliká a během dne chvílemi mžilo.  Přece v tom rodiče nenechám, napadlo Matěje, chci pomáhat, jdu na to taky......

"Babí, co děláš ?" nakoukne ze dveří Matěj.  

"Vidíš, cvičím tu nohu a poslouchám písničky, aby mi bylo veselo.  Z cédečka se linou známá slova - tam za vodou v rákosí je ukrytý prám...."Máťo, pojď,  zazpíváme si s nimi..." ,nevadí že mám "hluch" a začnu notovat.  Tam za vodou v rákosí...a Matěj se přidá.

Sice si nepamatuju, že bych někdy jako malá tahala za sebou na šňůrce kačenku, nebo nějaký vozíček, prostě hračku na kolečkách, to fakt už nevím......

Už jsem dál  nemohla koukat jak se plevelu ve skleníku daří, za chvíli by všechna rajčata přerostl, to přece nedovolím, fackovala

No jo, neděle byla i krásné počasí, po celý den až do samého večera. Jako dělané na bezva výlet, někam do přírody, nabírat síly a nic nedělat... Ale u nás se dělalo, kdo má ruce,

Včera jsem prošla kolem té zasněné, co si tam tak pod zeleným stromkem sedí a kdopak ví, o čem si přemýšlí ? A tak mi připoměla, že i já jsem kdysi takto sedávala, ale na úzké podezdívce našeho plotu,dost často poté, jak jsem dokončila své zahradnické dílo. No jo, fakt jsem se takto podobně kochávala

Je to tak, už pár dní nám tu jarní vítr fičí, nedá si pokoj ani chviličku. Navečer se už zdálo, že přinese déšť, ale do rána ani kapka ! A i dneska se svou silou  s mráčky pere a po obloze je sem tam  rozhání. A svěží zelená barvička už místy mění svůj odstín, všimli jste si ?

Není