Zpátky do dětských let ?

Sice si nepamatuju, že bych někdy jako malá tahala za sebou na šňůrce kačenku, nebo nějaký vozíček, prostě hračku na kolečkách, to fakt už nevím......

Už jsem dál  nemohla koukat jak se plevelu ve skleníku daří, za chvíli by všechna rajčata přerostl, to přece nedovolím, fackovala by mne hanba. A dobrá červená jablíčka, opravdu ta rajská, chci přece sklízet, tak se musím snažit, nebudu přece ostatním přikazovat co je k tomu třeba. No, přece si nějak poradím sama, a také poradila. Vzala jsem Matějův vozíček za šňůrku, táhla ho za sebou a bylo ! Jen nezasvěcený by si pomyslel - hele, ta bába se vrátila do dětských let, copak to za sebou tahá ?  No, do řečí se nedostanu, z cesty mě nebylo vidět.

Skleník jsem jakžtakž vyčistila, trochu to prokouklo, některá rajčátka mají už na květ. Když se daří, tak se daří ! A za kůlnou ve výběhu už čekaly slípky na příděl zeleného, to vám byl fofr, když jsem jim plevel dovezla.

Včera mi rehabilitační řekla, nenoste nic na holích, berte si na záda baťoh...no, ale copak v něm tohle?

Renátko, tohle je pro Tebe, rybičky musíš hledat ! Potvůrky rejdily sem a tam, kroužily kolem, nechtěly zapózovat.......

Tak ještě něco málo, co dalšího rozkvetlo - bílý pěnišník pomalu dokvétá a vedle už nádherně zavoněla žlutá azalka.

A hned o kousek vedle zdobí mou zahrádku tahle fialová.

Tady bílý štěničník už také kvete a tahle drobounká filaová, plno je jí pod stříbrňákem všude, je tak vitální a vytrvalá, jen nevím, jak se jmenuje.

I tahle žlutá příjemně voní a ještě i jiné mi plně rozkvetou. Už víte, proč mám tu zahradu ráda? To nemusím opakovat.....Tak zase příště, nashledanou