Z královské svatby Harryho a Meghan jsem v televizi neviděla vůbec nic, měla jsem na práci něco jiného a to překonalo typickou ženskou zvědavost sledovat jak jim to sluší...Ale měla jsem v té době rozečtenou jednu zajímavou knížku o vztahu dvou žen z nichž se jedna té svatby účastnila a ta druhá se jí bohužel nedožila. V této knize autorka Ingid Sewardová, celosvětově uznávaná expertka, píše o

"Teri, půjdeme s kytičkou na hřbitov zapálit svíčku" -řekla jsem malé vnučce, " ještě si natáhnu jiné kalhoty a můžeme jít".  Ty gatě jsou takové retro,  se dvěmi kapsami na přední části, které delší  tričko bezpečně schová.  Navléknu je, Terka zírá a hned s podivem vystřelí - "BABĺĺĺ, TY MÁŠ  FTIPNÝ KAPSY !" Dělám že nechápu, ale v koutcích

Jsem v jednom kole - to se vždycky řekne, když  se téměř nezastavíš, a takové to většinou skutečně  mívám....Moje "parťačka" po obědě naštěstí usnula, tak si tu chvíli volna ráda udělám.

Když jsem byla v kuchyni v plné polní zabraná do vaření - stalo se u nás zvykem mít

Jen tak mě napadlo tohle rčení, a to v souvislosti s malým výletem do míst, kde jsem ještě nebyla,  na výlet pozvání káplo od sestry Jarči, to už je letos kapička kolikátá...Nedělní odpoledne bylo k výletu do přírody jako stvořené, sluníčko hřálo, co víc si přát.. I když na druhou stranu už by zapršet mohlo, deště je třeba jako soli, zem je už dlouho žíznivá...

A tak místo deště jsem

Letí to letí, už je tu máj, kdo by ho neměl rád ! Slunečná obloha s blankytnou modří, v mnohých zahradách i zahrádkách jsou v tento čas azalky královnami, i u mne za plotem kralují a dělají mi radost...

Když jsem tuto knihu četla měla jsem o čem přemýšlet a myslím, že by ji zapřísáhlá puritánka brzo odložila a nejeden mravokárce se pohoršil..

Nechci obsah knížky hodnotit, jde zčásti o autobiografický román, barvitě vykreslující atmosféru padesátých a šedesátých let minulého století, jak je

S velkým nadšením na svou matku takhle zavolala dívčina na břehu jednoho rybníka. Ale hezky od začátku,  kdy a kde a proč. Před týdnem mi zavolala Jarča -"Chceš se s námi podívat k Šolcovu rybníku ? Jestli jo, za chvíli jsme u vás !"  Že každou podobnou nabídku s radostí přijmu, to už jsem tu na sebe nejednou práskla, popadla jsem foťák a už čekám u branky. Takhle na chvíli

Den byl jako malovaný a té jedné plánované akci tady ve vsi, přálo krásné počasí. Kolem kostelíka sv. Vojtěcha, o kterém jsem se tu v souvislosti s činností Spolku přátel Ost. již několikrát zmiňovala bylo docela živo, přestože nedaleko ve veseckém sportovním areálu probíhala rekonstrukce historické

Oboje jednou ranou - nejdřív jsem se nechala svézt a potom nakonec i svést, k čemu asi ? No jasně, jaro je tady  už mě to svádí, už mě to pohání....Nechala jsem se svézt do jednoho zahradnictví - "nechceš jet s námi se podívat ?", nabídla mi Jarča. Tak jsem se cestou kochala běžící krajinou, jak všechno v přírodě "poskočilo", za těch pár teplých dní. A pak jsem se nechala

"Jéé, teto, to je bomba, taková retroříkolka !" prohlásil nadšeně syn, když   při návštěvě u mé sestry zahlédl na dvorku to zrezivělé vozítko. Maruška nelenila - "jestli ji chceš, vezmi si ji, ta je už do sběru, je to starý krám, zbavím se ho ráda, je to rezavé, nemá to sedlo a kdo by na tom jezdil...?" Vracíme se domů ,synek září, a v kufru auta vysloužilá tříkolka.