K ránu nám konečně vydatně sprchlo, však už to bylo zapotřebí. Všechno  vyprahlé hned ožilo.

Ale to horko minulých dní našim "prťákům" nevadilo, horké sluníčko a voda v bazénu, to bylo něco !

Sice se spolu ve vodě nesešli, tihle dva bratránci, zrovna byl každý jinde,

Už uběhl měsíc od jednoho krásného podvečera, kdy v bělohradském lázeňském areálu bylo víc jak jindy rušno. Konalo se tam slavnostní zahájení 39.ročníku Mezinárodního folklorního festivalu "Pod Zvičinou". Měla jsem možnost se dívat, a tak hodina čekání na sluníčku za to stála a odměnou mi pak byl nevšední zážitek....

Jo, jo, bez dovolení jsem vlezla na jednu zahrádku pod oknem domu a klidně tam loupila, že nevěříte...?

Můj lup jsou kytičky mé sestry Jarči, ale žádnou škodu jsem nespáchala, ani kvíteček neutrhla

Jejda, mohla bych psát až do alelujá, o tom všem, co mi utkvělo v mysli z pobytu v lázeňském Bělohradu. Ale žádné pikantnosti, co byste z lázní čekali....

A že jsem ve volném čase městečko prochodila

Dnes bude hezky, uvidíme...Nad Ještědem je modrá, snad to vydrží.

Když včera pršelo zašla jsem na zahrádku, chtěla jsem pro Šárku kytici. Pár růžiček a k tomu hortenzii, přidat něco zeleného a je to ! Jak byly růžičky plné kapiček deště, doma jsem kvítí vyfotila. V klídku, bez větru, to bude

Byl teplý podvečer a slunko se pomalu chýlilo k západu, a já zase dlouhou chvíli rozjímala u Pardoubku.  Za mými zády, za řadou letitých buků honosná lázeňská budova a já se kochala klidnou hladinou, život na vodě pomalu utichl, spokojená labutí rodinka i hejna kačenek zmizela kdesi v rákosí....Všude

Nenechte se mýlit, ono to vlastně není u Paroubka, ale u rybníčku Pardoubek, to jen kdosi na ukazateli vymazal déčko, že si nevymýšlím lze se přesvědčit na jednom obrázku v předchozím článku....

Rybníček Pardoubek  mě každý den lákal abych k němu zašla a to jsem si nenechala ujít.

Když jsem se vydala na cestu za dosud nepoznaným, na třítýdenní lázeňskou léčbu, tak jsem jen tak, po švejkovsku zvolala : "Hurá na Bělehrad !"  Je pravda, že se mi tam moc zpočátku nechtělo, ale teď nelituju, měla jsem se tam prima. Žádné starosti, všechno pod nos, jen dávat pozor, ať nezmeškám nějakou proceduru, nechat si hýčkat své staré tělo, no, bylo to opravdu fajn a jistě

Máte doma svěrák, jedno zda malý či větší...? Nějaký se vždycky hodí, obvzlášť u domu, na venkově. Takže my máme také jeden takový, ale ne ledajaký, je ho pořádný kus a už si dost odsloužil. Tu nasadit hrábě, tu odříznout kousek prkna, přichytit to či ono, tak se svěrák vždycky hodí.

Fetišista ani úchyl ON opravdu není, to mohu potvrdit. Prostě stalo se nedávno mladšímu ženáčovi, jasně, že ho zde jmenovat nebudu, to mu neudělám !

Jedno ospalé ráno, rychle z postele, šup, šup, navyklé úkony, obléknout se a pak včas do práce !  Běžná každodenní rutina. No jo, ale když se jeden nechtíc přehmátne,