jarmila: Liduško, ta cena nějak tak byla. Já jsem na borůvky chodila s babičkou, abych si vydělala na střevíčky na nizounkém podpatku. Padly na to skoro celé prázdniny.
Tady jsem jezdívala s kamarádkou na kole do Předboře a tam šup do lesa. Sbírání borůvek mě moc bavilo. Odměnou byl třeba koláč. Pak mě začaly bolet záda a s borůvkami byl konec. Nyní bych tam ani nedošla, kdyby mě na kraj lesa dovezl autem. Bolí mě nohy, ruce a záda by se přidala.
Ale vzpomínky jsou to krásné. Velebné ticho v lese, občas nějaký ptáček pípl.