Velká louka pod lesem, poblíž mého oblíbeného starého jasanu, se v sobotní odpoledne proměnila na bitevní pole. Proběhla zde rekonstrukce historické bitvy z doby sedmileté války, té skutečné bitvy, která se tu někde poblíž odehrála 21.4. 1757. Jenže tenkrát bez diváků, a po tom urputném boji zůstalo na
Včerejší odpolední chvíle na mém oblíbeném místě, dál už beze slov......
Tak dny, spojené s pomlázkou, jsou za námi a když je tak porovnám s dobou mého mládí, tak tady u nás, nevím jak jinde, hoši už děvčata tolik neprohánějí. Koledníci přišli, to ano, vždyť jim počasí přálo, tak proč zůstat doma ? Ale bývalo kdysi rušněji, děvčata dospat nemohla, co kdyby si hoši přivstali a z postele je vytáhli? Jé, je to by ta pomlázka pěkně štípala ! To nepřišel
KRÁSNÉ POROŽITÍ VELIKONOČNÍCH SVÁTKŮ
A HODNĚ RADOSTI
Z PROBUZENÉ JARNÍ PŘÍRODY
VŠEM PŘÁTELŮM I NÁHODNÝM NÁVŠTĚVNÍKŮM
ZE
Sešlo se u nás několik dobrovolníků, kteří věnovali svůj volný čas, aby se zapojili do akce "Uklďme svět". A že v té naší vsi bylo co uklízet ! Tu a tam malá černá skládka, v místech kam se tak nevidí, ojeté pneumatiky, rozbité umyvadlo, kanystry, sušák na prádlo, kusy rozbitých plastů, polámané zahradní křeslo a kdoví co ještě, v příkopech podle cesty odhozené pet lahve,
Vypadalo to, že to nehezké stvoření je skutečně " v ouzkých", zdálo se, že nevěděla kudy kam....Čekala jsem před tělocvičnou na Matěje a najednou vidím, jak se pořádně naducaná ropucha snaží postavit na zadní a předními šmátrá po skle dveří, je při tom tak zmožená a neohrabaná. Říkám si, kde se tu vzala ? K potoku je to sice kousek, ale musela přes silnici, je
U jednoho starého plotu stála taková krasavice, ještě dost mladá, měla bělostné a štíhlé tělo......A za čas v tom místě , už do plotu vrostlá, někomu překážela, tak moře krvavých slz nakonec uronila......
Uzavřel se březen, už je za ním tečka. Přišel k nám duben a že my za kamny ještě budem ? Ne, ne, nebudem ! Že venku je jaro v plném proudu, časně zrána už ptáčci prozpěvují, tak sedět jen za kamny by bylo jen plané lenošení.....
Kdyby se člověk měl neustále kontrolovat, to je někdy fuška ! Když pak jednou něco neuhlídá, tak jako se to přihodilo mně. Málem veřejné pohoršení to bylo, kdyby jen to, hrozila i pokuta. Možná někde v koutku seděl bazilišek , kiš, kiš, bábo, patří ti to, chi, chi, jen se zapoť ostudou ! Scenář mé příhody je zcela běžný - autobus MHD, plný cestujících. Nastoupím, cvaknu
Včera odpoledne jsem měla možnost se projít známou a hodně starou lipovou alejí, ta mne pokaždé přitahuje, nejen pro mohutné stromy, které pomalu řídnou a odcházejí, ale možná i pro vzpomínku, že jsem tudy kdysi, jeden krátký čas, jezdívala na kole za prací. Od té doby něco mohutných stromů už ubylo, ale jiné se statečně drží.....