Jak jsem tu včera vzpoměla na jeden můj dávný pozdní návrat z výletu, který naštěstí pro mne neměl špatnou dohru, tak někoho může postihnout, no jo, to když se z hospodského výletu pozdě v noci domů vrací.....
"Dědo, vy prý máte doma už týden tichou domácnost, co jste provedl ?" "Já vůbec nic, jenom jsem houpal na kolenou vnučku." "Jéžiš, a to babičce vadí ??" "Asi jo, té vnučce bylo osmnáct....no, a nebyla naše
TO JSOU ALE VĚCI
Rozhovor na čerstvě umytých schodech: "Ale, ale pane Kropáčku,
Přečetla jsem si pár střípků z výroků Haliny Pawlovské, a tak mě napadá, že fakt na nich je docela veliké zrno pravdy, nemyslíte ? Nevím jak vy, ale já soudím jen podle sebe ...
Tak tedy:
Máte už napečeno? Jestli se blížíte do finiše, a aby vám to šlo od ruky, nabízím trochu koření, koření života.....
"Tati, letos budeme mít na Vánoce hodně
" Pane doktore, večer nemůžu usnout. Musím pořád myslet na tisíc věcí. Co mám dělat ?" "Tak zkuste před spaním vypít plnou sklenici kyselého mléka." "Myslíte, pak budu klidně spát ?" "To sice ne, ale budete myslet jen na jedinou věc..."
"Já mám chřipku pane doktore." "Tak co sem lezete, chlape, ještě ji od vás chytnu!"
Přijde mladá slečna k doktorovi a povídá: "Pane doktore, jak já si dám skleničku, tak mám hned chuť padnout nějakému chlapovi do náruče. Co s tím mám dělat?" Na to doktor vyndá láhev vodky a
Sluníčko se směje, já se směju také a doufám, že úsměv na tváři máte i vy, vždycky se k tomu nějaký důvod najde. Tohle mi přišlo emailem, musím se podělit, opravdu holá realita....
Jdou takhle dvě sedmdesátileté babky o dovolené po pláži a najednou si všimnou v písku zahrabaného muže a jak mu jen trčí ta jeho krása, tak jedna druhé hned říká: "Víš, když
No, lehce nám mží, je pěkně zataženo, tak dáme si pár vtípků pro dobrou náladu, co vy na to ? Tak třeba o kytkách, vděčné téma....
Manžel přinese své ženě kytici a ta ho tak trošku kárá : "No, to je dost, že sis jednou na mne tou kytkou vzpoměl, ale je hezká." Muž jí odpoví: " To víš, tak často Ti kytku kupovat nemůžu, jsou moc
Jeden chlapík sedí na veřejném záchodě když tu najednou odvedle slyší: "Ahoj, jak se máš?" Ne že by se mu v takovém momentě líbilo odpovídat, ale protože ctí zásady slušného chování odpoví: "Děkuji za optání, mám se dobře." Na to hned další otázka: "A co teď děláš?" Ježkovy voči, taková nelogická otázka, napadlo ho, přesto slušně