Třapatka -echinacea už láká motýly na jejich sladké hodování, sem tam si i čmelda smlsne, pro všechny je toho na květech dost. Všimla jsem si, že těch motýlů i čmeláčků už není tolik vidět, jako v letech minulých a o včelkách se nám bude asi už jen zdát....Stála jsem nehnutě a dívala se jak se motýl na květu usadil, křidélka k sobě semknutá, ani se nehnul.Tak je otevři , v duchu ho přemlouvám,
Juka je vznosná okrasná rostlina, v tento čas se nedá přehlédnout jak mnohde bohatě kvete. Na naší zahradě také nechybí a letos mě potěšila hned čtyřmi vysokými stvoly, po loňském útlumu, kdy naopak vůbec nekvetla. Kdo juku zná tak jistě ví, že květ nasazuje až z nově vytvořené listové růžice, a ta stará časem odumírá. Zasloužila by si jistě lepší místo, tak jako plno jiných rostlinek
Dcerku jsem neměla, jen samé kluky kolem sebe a tak si přítomnosti jedné malé ženské užívám už jen v babičkovské roli ...Žijeme pod jednou střechou a když je potřeba babička pohlídá a dost často se tou rozumbradou baví, škoda, že se čas zastavit nedá...Ta se moc ráda převléká za
Poklid včerejšího rána přehlušil neobvyklý ptačí křik, to nebylo žádné líbezné ptačí štěbetání, ale pravé "špačkování ". To bylo rámusu jako na nějakém tržišti, kde jeden druhého překřikuje, a také se používá rčení - "ten pořád špačkuje" , to když
Tento komorně laděný román s napínavým rušným dějem plným nebezpečí i romantiky, které v celém příběhu prožívá mladá dívka Caterina Tregaronová, jsem doslova přehltala během dvou dnů. Kniha mě do děje vtáhla tak silně, že jsem ji nerada odkládala před jinou nutnou denní činností. Autorce Madeleine Brent se knížka podařila, že jistě zaujme velké množství především čtenářek, které mají rády
Po sedmé večer kouknu před domem na teploměr a zrak mě neklame - na slunku ještě rovných 40 stupňů, ten tropický pařák ne a ne polevit ! Co na to rajčátka ve skleníku, tam bylo před polednem téměř padesát, i když je větraný, chvíli v něm zůstat, je přímo na infarkt. Kdyby tak v noci mírný chladivý vánek přišel, to by bylo prima, všechna okna v našem domku dokořán by ho s otevřenou náručí
V naší rodině je zvykem, že v závěru týdne něco upeču, někdy jen bábovku, jindy ovocný koláč - "prášivku", to je taková rychlovka, co moc práce nedá. Někdy koláč z kynutého těsta a když už, tak to vyjde na dva plechy, nedivte se, když se sejdem, jsme dost velká rodina. Jo, takové balené buchty co umí sestra Jarča, zrovna dneska jsem u ní dvě zblajzla, a i sestra Maruš je má jako
Posledně jsem tu zmiňovala poškození pár keříků mých růží, všechny lístky jakoby odumřely, byly zhědlé a proschlé. Kdyby jen jeden keříček, ale všechny co mám v řádce u zdi domu. V minulých letech měly listy zdravé, ale letos je napadla jakási choroba. Navíc jsou to moje vlastní výpěstky, to se pak člověk s každou rostlinkou o to hůře loučí, proběhlo mi hlavou - já je snad
Nastal čas růží na jejichž krásu nejedno oko se zalíbením pohlédne, i já se každý rok těším na ty moje, až se na nich záplava květů rozvine.Má to však jeden háček, milovníci růží nejsou jenom lidé, ale i vlezlé a odolné mšice. Ani různým chorobám se samy neubrání, padlí na poupatech a houbová
Tak tohle sem musím napsat, i když to nebude tak procítěné, to byste museli vidět mou čtyřletou vnučku. Ta do svého projevu dala úplně všechno, přednes byl opravdu procítěný, skoro jsem žasla, kde se to v ní bere. "Babí, poslouchej, zazpívám ti písničku, a pak ji zazpíváme spolu, jo ?" "No jasně, tak do toho, třeba ji ani neznám." Hned na to s důrazem spustila -