Hrabala jsem se v kupě nastřádaných receptů, tak jako každý rok, prohlížím je a vybírám, jaké vánoční cukroví letos upeču. A že jsem jich za dlouhou řádku let nasbírala, něco opsáno, něco vystřiženo z časopisů a něco i v brožurkách zakoupeno. A jak to nakonec dopadne ? Jo, představy by byly a k disposici námětů je víc než dost, tak nakonec stejně upeču to samé co jindy, a moje fantazie o všech těch dalších dobrůtkách je rázem ztracená... A jak se tak každý rok v té hromádce přehrabuju, vždycky do ruky vezmu stářím zažloutlý sešítek, už docela odrbaný, a i když mi k ničemu není, tak ho dám zpátky a nevyhodím.
Dnes už takové RETRO poučení pro dřívější hospodyňky, kdoví, z které je to doby, možná i z té, než jsem se narodila, nebo byla ještě malá, kdoví...a tak ho schovávám celá léta, co se mi do rukou, nevím jak, dostal. Je to totiž vzpomínka na maminku, a pod receptem na jemnou vánočku je její rukou připsáno:
5 kg mouky, 1kg a čtvrt másla, 1 kg a čtvrt cukru a 10 vajec
Divíte se? Není čemu , maminka si potřebné ingredience znásobila, když nás ke stolu bylo šest.
A kdo by chtěl zkusit, recept je tady, možná se překonám a upeču ji, uplést ji umím, to není věda, to je to nejmenší
Jemná vánočka - opsáno doslova
Zaděláme 1/2 kg mouky, 10 dkg másla, 2 žloutky, 10 dkg cukru, 5 dkg mandlí, 5 dkg rozinek, 1/3 l mléka. Máslo jemně utřeme, přidáme potom cukr, sůl, citronovou kůru nebo balíček dortové příchuti "Koruna" a žloutky. Opět třeme, potom přidáme mouku, 1 prášek do pečiva "Kynetín", v míse dobře promícháme, vypracujeme těsto na vále, přimícháme jemně rozsekané mandle a hrozinky, a chvíli necháme těsto odpočinouti. Nato upleteme vánočku, potřeme ji vejcem a pečeme z počátku v horké, později v prostředně teplé troubě do zlatova.
Co myslíte, že by mohla být dobrá? Jenže kde vezmeme Kynetín? Ale jo, snad se současný kypřící prášek tomu Kynetínu vyrovná.....