V nedělním odpoledni.

Po dlouhé době konečně vykouklo slunko a to mě donutilo abych  shrabala spadané listí a zazimovala zbylé rostliny v nádobách.  " Odlehčujte noze" kázala mi fudovaná doktorka, "napíšu vám hole...", "děkuji, já je doma mám". A myšlenky v mé hlavě se  začnou prát - mám ji poslechnout  a na všechno se vykašlat ? Jedny řeknou měla bys, ale v přesile jsou druhé - udělat to musíš - jak se tomu říká? - možná vlastní blbost, či smysl pro povinnost....Když to tak rozebírám, jsem povinná to listí hrabat, co by se stalo nechat ho ležet na trávníku ? - sníh by ho přikryl a šmytec ! Jo, na každou otázku se odpověď najde a já nechám toho mudrování, co by, kdyby...

Ještě ráno na listí ležela jinovatka, aby ne, noc byla jasná a bylo pod nulou. Pak to slunko lehce osušilo , jedna kupa, druhá kupa,odvozit  a hotovo!

A všechny mé myšlenky letěly vzhůru,tam někam do nekonečna.....