Opičák.

Opičák je malý lesík u našeho letiště a když do něj vstoupíš, máš pocit, že z něj dýchá jakési tajemno...Letos jsem se tam podívat nebyla, ani v loňském roce,  ale včera jsem tam neplánovaně zašla, stačila mi půlhodinka, kterou jsem nechtěla jen tak marnit v autě, když jsem čekala na  synka. Měla jsem v kapse "Šmejdíka", ale neměla jsem po ruce brýle, tak jsem si foťáček nastavit nemohla, proto jsou obrázky jaké jsou, blížil se podvečer, v počasí ponurém....

To je jeden z nebeských rybníčků, bahnitá mělčina se už schovala pod tlející listí.

Zbytek torza odumřelého černého topolu, který byl stářím  raritou Opičáku.

To je malá pozorovatelna ptačí říše, ale já jsem tam včera ptáčka ani pípnout nezaslechla, bude tam živo, asi až zjara.

Když jsem z toho tichého, jakoby mrtvého  lesíku vyšla zas na silnici, tak tam bylo živo až, až....