Chtělo by to vzpruhu.

Tu bych potřebovala jako sůl ! Kdepak je krásné babí léto ? - je takové "jalové" počasí, slunko se někam zatoulalo a nemůže k nám najít cestu, tak se většinou tváří měsíc listopad. A že je tak nevlídné chladno a zem je namočená, bere to veškerou chuť něco venku dělat,  ono to ani moc nejde. Dnes jsem tahala pór ze záhonu a výsledek celé té práce  =  nula !  Jako ta sázka do loterie - vyhraješ, prohraješ ?  Prohrála jsem, pór je všechen provrtaný, zbytečná námaha kolem. Předpěstovat vlastní sadbu, vysázet, zalévat, okopávat a také plevel tahat, marnost, nad marnost ! Nechci žádný splín, chtělo by to vzpruhu, zcela obyčejnou, věděla bych jakou -  modrá nad hlavou, s foťáčkem v ruce jít za barevnou krásou babího léta,   to já bych chtěla.... Malíř Podzim tady svou paletu ještě pořádně do rukou nevzal, a poctivě nezačal malovat, zatím  jsem si toho  nevšimla. Tak aspoň pár obrázků ze včerejška, aby se zklidnila moje dušička, a jenom ze zahrady, co si fotím rok co rok, pořád dokola...

Nevím, nevím, zda mne to moje banální plácání trochu vzpruží, abych zítra vstala dobře naladěná, a co když sluníčko nebude?  Zdá se že ne, ale děj se co děj...jdu totiž s obavou s kolenem na kontrolu...a to by vzpruhu chtělo, a pořádnou !