Tato kniha mne tak zaujala, že jsem ve volných chvilkách těch 440 stránek během necelého týdne přečetla. Můžete namítnout - to je toho, aby ne, když jsi stále doma, nemáš co na práci ! Opak je pravdou, skutečně nelenoším, pouze jsem už pomalejší a tak nestíhám... Ale zpátky ke knížce.
Autorka Barbara Woodová v ní poutavě líčí příběh dívek z bohaté a rozvětvené egyptské rodiny, které v poutech islámu a hluboce zakořeněných rodových tradic bojují za své právo na štěstí a vlastní životní cestu. Přes dobrodružství a tragedie, které následovaly po jejich útěku od rodiny se jim přece jen podaří najít vlastní indentitu nejen v práci, ale i v lásce.
Citace slov z Koránu - opsáno z úvodu knihy
Ženy se budou těšit právům, jež ale samy musí dodržovat,
ačkoliv muži budou nad ženy.
Co k tomu dodat víc? Když si tu knihu přečtete, posoudíte sami....
A ještě jednu knížku - Růže v zimě, jsem přelouskala velice rychle, a proti té předchozí jde o barvitě dramatický milostný příběh dívky Erienne, kterou její otec za splacení vysoké částky prohrané v kartách, ve veřejné dražbě výhodně provdá tomu, kdo nabídne víc. Získá ji záhadný lord Saxton, který pod nasazenou maskou skrývá pohnutou minulost svého rodu, na scéně se objevuje i jistý Christopher Seton, do něhož se nakonec zamiluje. A vyjde najevo, že je to jeden a týž. Tak trochu jako v "červené knihovně", skončí to dobře.
Kdo růži v zimě uhlídal, ten může věřit, doufat dál,
že láska, již kdys vítr svál,
zas rozkvete to ráno.
Bylo to takové oddychové čtení plné dramatických prožitků hrdinky Erienny, s lehkým nádechem romantiky, co čtenáře - hlavně ženy, přenese do prožitku děje a při četbě odpoutá od reality.
RE: Co jsem si přečetla. | jarmila* | 29. 09. 2016 - 10:09 |