Že Mates od podzimu, cestou ze školky, sbírá své "poklady", to už jsem tu psala. Když sněhová peřina pokryla zem, ve skrytu duše maminka jásala. ..že snad kluk na tu vášeň do jara určitě zapomene. Vysvětlujte, že to jen nějaký nepořádník tu a tam pohodí, možná i ztratí, třeba takový šroubek, matku, úlomek z nějaké věci...když takový nález si klučina cení, - tak mu to vysvětlujte.....No jo, sníh už je pryč, zdá se, že vášeň ho nepřešla, koukám, že ve verandě na skřínce leží kus pantu a rezavý šroub, ach jo,jo.... "Dědo, dědóó, koukej co mám, víš co s tím jde udělat ?" v ruce dva kamínky, když přiběhl za dědou. "To musíš takhle pořád o sebe jakoby škrtat, koukej, víš to vyskočí jiskra, víš..." a snažil se křesat ze všech sil. A ono nic, jediná jiskřička nezableskla !
Že nic ? Víš proč? Jiné kamínky musíš mít ke křesání....tak nebuď smutný, najdeš si jiné a zkusíš to zas......