Pane Bože, děkuji....

V pondělním slunečném odpoledni jsem s nadšením párkrát pronesla:  "Pane Bože, děkuji, děkuji, děkuji...."  A měla jsem důvod, skutečně......

To pondělní ráno byla zahrada sice zimou už prokřehlá, ale slunko bez váhání vstalo, nemělo šanci se nikam schovat, obloha byla jako vymetená. A tak jsme popoledni s Jarčou vyšláply na malou toulku, tentokrát na druhou stranu nad město, přímo k úpatí Jizerských hor, kam nás zlatavé bučiny lákaly. Radčickým lesem a nad Kateřinky a k Martinské stěně - to byl náš cíl. Azurové nebe nad hlavou, podzimní den bez chyby, úplně na jedničku - co víc jsme si mohly přát ?

Po nočním chladu zrána ještě všechno prokřehlé studenou jinovatkou....

I listy dávno už odkvetlé bergenie choulí se zimou, ještě se drží, ještě jsme tady, volají....

I odolný záplevák co kvete už od léta, nechal se maličko pocukrovat.....

I drobná listopádka třese se zimou a hlavičky sklání - neboj se květinko, dnes slunko tě ohřeje, uvidíš....

A tak se stalo, podzimní sluníčko celý den hřálo a tak jdem do strání pozdravit tu zlatavou přírodní krásu......

Tak u nás maluje podzim, nemohly jsme se vynadívat. ....

Tak nám to nedalo a z cesty jsme do stráně lezly,k té přírodní kráse chtěly jsme blíž...

A už zpátky na cestě a jdeme dál...

Potkaly jsem cestou i pár chaloupek kolem cesty roztroušených, tak aspoň jedna v záběru...

Počkejte chvilku, musím se pozdravit za plotem možná jsou kamarádi, copak ti Alane říkali, prozradiš ?

Kam vy tři kráčíte i kotě se ptalo....

To je ona-Martinská stěna, malá vyhlídka na balvanech, jen jsme se rozhlédly a zase dolů..Byla tam dvojice, možná že milenci, bylo to místo romantické....ty dva jsme rušit nechtěly...

Tak tady aspoň jeden pohled z vyhlídky dolů a jdem...

A tenhle pejsek dole na ty dva čekal oddaně...

Už jenom letmé ohlédnutí...

A z lesa jsme venku, scházíme dolů , město je v údolí ,v podzimním oparu... 

U nás už jiřinky to ráno zmrzly, tady se drží v celé své kráse...

I těchto pár slunečnic děkuje sluníčku a hlavy své za ním otáčí....

A já znova opakuji:  "Pane Bože, děkuji, děkuji za všechnu tu krásu, co jsi nám nabídl, co cestou jsme viděly..."